Psalms 90

Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
Molitva. Mojsija, sluge Božjega. Jahve, ti nam bijaše okrilje od koljena do koljena.
Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
Prije nego se rodiše bregovi, prije nego postade kopno i krug zemaljski, od vijeka do vijeka, Bože, ti jesi!
Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
Smrtnike u prah vraćaš i veliš: "Vratite se, sinovi ljudski!"
Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
Jer je tisuću godina u očima tvojim k'o jučerašnji dan koji je minuo i kao straža noćna.
Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
Razgoniš ih k'o jutarnji san, kao trava su što se zeleni:
Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
jutrom cvate i sva se zeleni, a uvečer - već se suši i vene.
Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.
Zaista, izjeda nas tvoja srdžba i zbunjuje ljutina tvoja.
Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
Naše si grijehe stavio pred svoje oči, naše potajne grijehe na svjetlost lica svojega.
Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
Jer svi naši dani prođoše u gnjevu tvojemu, kao uzdah dovršismo godine svoje.
Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
Zbroj naše dobi sedamdeset je godina, ako smo snažni, i osamdeset; a većina od njih muka je i ništavost: jer prolaze brzo i mi letimo odavle.
Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
Tko će mjeriti žestinu gnjeva tvojega, tko proniknuti srdžbu tvoju?
Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
Nauči nas dane naše brojiti, da steknemo mudro srce.
Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
Vrati se k nama, Jahve! TÓa dokle ćeš? Milostiv budi slugama svojim!
Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
Jutrom nas nasiti smilovanjem svojim, da kličemo i da se veselimo u sve dane!
Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
Obraduj nas za dane kad si nas šibao, za ljeta kad smo stradali!
Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
Neka se na slugama tvojim pokaže djelo tvoje i tvoja slava na djeci njihovoj!
Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
Dobrota Jahve, Boga našega, nek' bude nad nama daj da nam uspije djelo naših ruku, djelo ruku naših nek' uspije.