Psalms 71

V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.

Tebi si, Jahve, utječem, ne daj da se ikada postidim!

Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.

U pravdi me svojoj spasi i izbavi, prikloni uho k meni i spasi me!

Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.

Budi mi hrid utočišta i čvrsta utvrda spasenja: jer ti si stijena i utvrda moja.

Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.

Bože moj, istrgni me iz ruke zlotvora, iz šake silnika i tlačitelja:

Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.

jer ti si, o Gospode, ufanje moje, Jahve, uzdanje od moje mladosti!

Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.

Na te se oslanjam od utrobe; ti si mi zaštitnik od majčina krila: u te se svagda uzdam.

Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.

Mnogima postadoh čudo, jer ti si mi bio silna pomoć.

Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.

Usta mi bijahu puna tvoje hvale, slaviše te svaki dan!

Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.

Ne zabaci me u starosti: kad mi malakšu sile, ne zapusti me!

Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,

Jer govore o meni moji dušmani, i koji me vrebaju složno se svjetuju:

Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.

"Bog ga je napustio; progonite ga i uhvatite jer nema tko da ga spasi!"

Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.

O Bože, ne stoj daleko od mene, Bože moj, pohitaj mi u pomoć!

Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.

Neka se postide i propadnu koji traže moj život; nek' se sramotom i stidom pokriju koji mi žele nesreću!

Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.

A ja ću se uvijek uzdati, iz dana u dan hvaleć' te sve više.

Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.

Ustima ću naviještati pravednost tvoju, povazdan pomoć tvoju: jer im ne znam broja.

Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.

Kazivat ću silu Jahvinu, Gospode, slavit ću samo tvoju pravednost.

Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.

Bože, ti mi bijaše učitelj od mladosti moje, i sve do sada naviještam čudesa tvoja.

Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.

Ni u starosti, kad posijedim, Bože, ne zapusti me, da kazujem mišicu tvoju naraštaju novom i svima budućima silu tvoju,

Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?

i pravednost tvoju, Bože, koja seže do neba, kojom učini velika djela. Bože, tko je kao ti!

Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.

Trpljenja mnoga i velika bacio si na me: ali ti ćeš me opet oživiti i opet me podići iz dubine zemlje.

Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.

Povećaj dostojanstvo moje i opet me utješi:

I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.

A ja ću uz harfu slaviti tvoju vjernost, o Bože, svirat ću ti u citaru, Sveče Izraelov!

Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.

Moje će usne klicati pjevajuć' tebi i moja duša koju si spasio.

Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.

I moj će jezik svagda slaviti pravdu tvoju, jer su postiđeni i posramljeni oni što traže moju nesreću.