Psalms 105

Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.

Hvalite Jahvu, prizivajte mu ime, navješćujte među narodima djela njegova!

Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.

Pjevajte mu, svirajte mu, pripovijedajte sva njegova čudesa!

Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.

Dičite se svetim imenom njegovim, neka se raduje srce onih što traže Jahvu!

Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.

Tražite Jahvu i njegovu snagu, tražite svagda njegovo lice!

Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,

Sjetite se čudesa koja učini, njegovih čuda i sudova usta njegovih!

Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.

Abrahamov rod sluga je njegov, sinovi Jakovljevi njegovi izabranici!

Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.

On je Jahve, Bog naš; po svoj su zemlji njegovi sudovi!

Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,

On se uvijek sjeća svojega Saveza, riječi koju dade tisući naraštaja:

Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.

Saveza koji sklopi s Abrahamom i zakletve svoje Izaku.

Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,

Ustanovi je kao zakon Jakovu, Izraelu vječni Savez,

Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,

govoreći: "Tebi ću dati kanaansku zemlju kao dio u baštinu vašu."

Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.

Kad ih još bješe malo na broju, vrlo malo, i kad bjehu pridošlice u njoj,

Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.

išli su od naroda do naroda, iz jednoga kraljevstva k drugom narodu,

Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:

ali ne dopusti nikom da ih tlači, kažnjavaše zbog njih kraljeve:

Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.

"Ne dirajte u moje pomazanike, ne nanosite zla mojim prorocima!"

Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,

I on pozva glad na zemlju, sve zalihe uništi krušne.

Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.

Pred njima čovjeka posla: Josip u ropstvo bijaše prodan.

Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,

Sputaše uzama noge njegove, u gvožđe mu vrat staviše,

Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.

dok se ne ispuni proroštvo njegovo, Jahvina ga riječ potvrdi.

Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.

Kralj naredi da ga driješe, narÄodÄa poglavar oslobodi njega.

Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,

Za domaćina ga stavi kući svojoj, za nadstojnika sveg imanja svoga,

Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.

da velikaše njegove po volji uči i starce njegove mudrosti da vodi.

Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.

Tad Izrael u Egipat uđe, Jakov došljak bješe u Kamovoj zemlji.

Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.

Narod svoj umnoži veoma, učini ga jačim od dušmana.

Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.

Okrenu im srce da zamrze narod njegov, da slugama njegovim opaki budu.

I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.

Mojsija posla, slugu svoga, Arona, kog odabra.

Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.

Činjahu među njima znake njegove i čudesa u Kamovoj zemlji.

Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.

Posla tmine, i smrknu se, al' prkosiše oni riječima njegovim.

Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.

U krv im vode prometnu i pobi ribe njihove.

Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.

Zemljom im žabe provrvješe, prodriješe i u dvore kraljevske.

Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.

Reče, i muha roj doletje i komarci u sve kraje njine.

Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,

Mjesto kiše grÓad im dade, ognjene munje po njihovoj zemlji.

Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.

Udari im lozu i smokve, polomi stabla u krajima njinim.

Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.

Reče, i skakavci dođoše i bezbrojne gusjenice s njima.

I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.

U zemlji im proždriješe svu bilinu, proždriješe rod njihovih njiva.

Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.

Pobi sve prvorođene u njihovoj zemlji, sve prvine snage njihove.

Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.

Izvede ih sa srebrom i zlatom; u plemenima njinim bolesnih ne bješe.

Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.

Odlasku njihovu Egipat se obradova, jer ga od njih strah spopade.

Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.

Rasprostro je oblak kao pokrov i oganj da se obnoć sja.

K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.

Zamoliše, i dovede prepelice, nebeskim ih kruhom tad nahrani.

Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.

Hrid rascijepi, i provri voda, pustinjom poteče kao rijeka.

Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.

Tad se sjeti svete riječi svoje što je zada sluzi svome Abrahamu.

Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.

Puk svoj s klicanjem izvede i s veseljem izabrane svoje.

A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,

I dade im zemlje poganske, trud naroda baštiniše,

Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.

da čuvaju naredbe njegove i zakone da mu paze. Aleluja!