Psalms 10

Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení?
$LAMED Zašto, Jahve, stojiš daleko, zašto se skrivaš u dane tjeskobe?
Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.
Obijesni bezbožnik jadnika goni, u zamke ga hvata koje mu postavi.
Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí.
Bezbožnik se pohlepom hvali, $NUN lakomac psuje i Jahvu prezire.
Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.
Bezbožnik zbori u obijesti svojoj: "Ne, istrage nema! TÓa ni Boga nema!" I u tome sva mu je misao.
Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká,
Puti su mu svagda uspješni, na sudove tvoje on i ne misli, sve protivnike svoje prezire.
Říkaje v srdci svém: Nepohnuť se od národu až do pronárodu, nebo nebojím se zlého.
U srcu veli: "Neću posrnuti! Ni u kojem koljenu neću biti nesretan." $PE
Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost.
Usta mu puna kletve, lukavstva i prijevare, pod jezikom njegovim muka i nesreća.
Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších, aby zamordoval nevinného; očima svýma po chudém špehuje.
U zasjedi čuči pokraj ograda, potajno ubija nevina, $AJIN očima siromaha vreba.
Číhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou.
U zaklonu sjedi k'o lav u pećini, vreba da opljačka jadnika i da ga povuče u mrežu.
Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých.
Pritajen čuči na zemlji, od nasilja mu siromasi padaju.
Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky.
U srcu svome veli: "ZÓaboravi Gospod, odvrati lice i nikoga ne vidi!" $KOF
Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými.
Ustani, Gospode Bože, podigni ruku, ne zaboravi siromaha.
Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš?
Zašto da bezbožnik prezire Boga, zašto da kaže u srcu: "Neće kazniti!" $REŠ
Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník.
Jer ti vidiš, gledaš jad i nevolju, u ruci je mjeriš. Siromah se tebi predaje, ubogu ti si pomoć! $ŠIN
Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál.
Pakosnu grešniku satri mišicu, kazni mu pakost da je više ne bude!
Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou.
Jahve je kralj u vijeke vjekova, iz zemlje njegove nestat će pogana. $TAU
Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ,
Počuj, o Jahve, čežnju siromašnih, okrijepi im srce, uho prikloni:
Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.
da zaštitiš pravo ubogih i tlačenih, da straha više ne zadaje čovjek zemljanÄi.