Proverbs 6

Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,

Sine moj, kad jamčiš bližnjemu svojem i daš svoju ruku drugome,

Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.

vezao si se vlastitim usnama, uhvatio se riječima svojih usta;

Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.

učini onda ovo, sine moj: oslobodi se! Jer si dopao u ruke bližnjemu svojemu; idi, baci se preda nj i salijeći bližnjega svoga.

Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.

Ne daj sna svojim očima ni drijema svojim vjeđama;

Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.

otmi se kao gazela iz mreže i kao ptica iz ruku ptičaru.

Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.

Idi k mravu, lijenčino, promatraj njegove pute i budi mudar:

Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,

on nema vođe, nadzornika, ni nadstojnika,

Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.

ljeti se sebi brine za hranu i prikuplja jelo u doba žetve.

Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?

A ti, dokle ćeš, lijenčino, spavati? Kad ćeš se dići oda sna svoga?

Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,

Još malo odspavaj, još malo odrijemaj, još malo podvij ruke za počinak

V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.

i doći će tvoje siromaštvo kao skitač i tvoja oskudica kao oružanik.

Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.

Nevaljalac i opak čovjek hodi s lažljivim ustima;

Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.

namiguje očima, lupka nogama, pokazuje prstima;

Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.

prijevare su mu u srcu, snuje zlo u svako doba, zameće svađe.

A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.

Zato će mu iznenada doći propast, i učas će se slomiti i neće mu biti lijeka.

Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:

Šest je stvari koje Gospod mrzi, a sedam ih je gnusoba njegovu biću:

Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,

ohole oči, lažljiv jezik, ruke koje prolijevaju krv nevinu,

Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,

srce koje smišlja grešne misli, noge koje hitaju na zlo,

Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.

lažan svjedok koji širi laži, i čovjek koji zameće svađe među braćom.

Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.

Sine moj, čuvaj zapovijedi oca svoga i ne odbacuj nauka matere svoje.

Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.

Priveži ih sebi na srce zauvijek, ovij ih oko svoga grla;

Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,

da te vode kada hodiš, da te čuvaju kada spavaš i da te razgovaraju kad se probudiš.

(Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),

Jer je zapovijed svjetiljka, pouka je svjetlost, opomene stege put su života;

Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.

da te čuvaju od zle žene, od laskava jezika tuđinke.

Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.

Ne poželi u svom srcu njezine ljepote i ne daj da te osvoji trepavicama svojim,

Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.

jer bludnici dostaje i komad kruha, dok preljubnica lovi dragocjeni život.

Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?

Može li tko nositi oganj u njedrima a da mu se odjeća ne upali?

Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?

Može li tko hoditi po živom ugljevlju a svojih nogu da ne ožeže?

Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.

Tako biva onomu tko ide k ženi svoga bližnjega: neće ostati bez kazne tko god se nje dotakne.

Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,

Ne sramote li lupeža sve ako je krao da gladan utoli glad:

Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:

uhvaćen, on sedmerostruko vraća i plaća svim imanjem kuće svoje.

Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;

Nerazuman je, dakle, tko se upušta s preljubnicom; dušu svoju gubi koji tako čini.

Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.

Bruke i sramote dopada i rug mu se nikad ne briše.

Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.

Jer bijesna je ljubomornost u muža: on ne zna za milost u osvetni dan;

Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.

ne pristaje ni na kakav otkup i ne prima ma kolike mu darove dao.