Proverbs 14

Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
Ženska mudrost sagradi kuću, a ludost je rukama razgrađuje.
Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
Tko živi s poštenjem, boji se Jahve, a tko ide stranputicom, prezire ga.
V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
U luđakovim je ustima šiba za oholost njegovu, a mudre štite vlastite usne.
Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Gdje nema volova, prazne su jasle, a obilna je žetva od snage bikove.
Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
Istinit svjedok ne laže, a krivi svjedok širi laž.
Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
Podsmjevač traži mudrost i ne nalazi je, a razumni lako dolazi do znanja.
Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Idi od čovjeka bezumna jer nećeš upoznati usne što zbore znanje.
Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
Mudrost je pametna čovjeka u tom što pazi na svoj put, a bezumnička ludost prijevara je.
Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
Luđacima je grijeh šala, a milost je Božja s poštenima.
Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
Srce poznaje svoj jad, i veselje njegovo ne može dijeliti nitko drugi.
Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
Dom opakih propast će, a šator će pravednika procvasti.
Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Neki se put učini čovjeku prav, a na koncu vodi k smrti.
Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
I u smijehu srce osjeća bol, a poslije veselja dolazi tuga.
Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
Otpadnik se siti svojim prestupcima, a dobar čovjek svojim radom.
Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
Glupan vjeruje svakoj riječi, a pametan pazi na korak svoj.
Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
Mudar se boji i oda zla se uklanja, a bezuman se raspaljuje i bez straha je.
Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
Nagao čovjek čini ludosti, a razborit ih podnosi.
Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Glupaci baštine ludost, a mudre ovjenčava znanje.
Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Zli padaju ničice pred dobrima i opaki pred vratima pravednikovim.
Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
I svom prijatelju mrzak je siromah, a bogataš ima mnogo ljubitelja.
Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
Griješi tko prezire bližnjega svoga, a blago onomu tko je milostiv ubogima.
Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Koji snuju zlo, ne hode li stranputicom, a zar nisu dobrota i vjernost s onima koji snuju dobro?
Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
U svakom trudu ima probitka, a pusto brbljanje samo je na siromaštvo.
Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
Mudrima je vijenac bogatstvo njihovo, a bezumnima kruna - njihova ludost.
Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
Istinit svjedok izbavlja duše, a tko laži širi, taj je varalica.
V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
U strahu je Gospodnjem veliko pouzdanje i njegovim je sinovima utočište.
Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Strah Gospodnji izvor je života: on izbavlja od zamke smrti.
Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
Mnoštvo je naroda ponos kralju, a bez puka knez propada.
Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu,ale náhlý pronáší bláznovství.
Tko se teško srdi, velike je razboritosti, a nabusit duhom pokazuje ludost.
Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
Mirno je srce život tijelu, a ljubomor je gnjilež u kostima.
Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Tko tlači siromaha huli na stvoritelja, a časti ga tko je milostiv ubogomu.
Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
Opaki propada zbog vlastite pakosti, a pravednik i u samoj smrti nalazi utočište.
V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
U razumnu srcu mudrost počiva, a što je u bezumnome, to se i pokaže.
Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
Pravednost uzvisuje narod, a grijeh je sramota pucima.
Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Kralju je mio razborit sluga, a na sramotna se srdi.