Proverbs 12

Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
Tko ljubi pouku, ljubi znanje, a tko mrzi ukor, lud je.
Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
Dobar dobiva milost od Jahve, a podmukao osudu.
Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
Zloćom se čovjek ne utvrđuje, a korijen se pravedniku ne pomiče.
Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
Kreposna je žena vijenac mužu svojemu, a sramotna mu je kao gnjilež u kostima.
Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
Pravedničke su misli pravične, spletke opakih prijevarne.
Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
Riječi opakih pogubne su zamke, a pravedne izbavljaju usta njihova.
Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
Opaki se ruše i nema ih više, a kuća pravednika ostaje.
Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
Čovjek se hvali po oštrini svoga razuma, a prezire se tko je opak srcem.
Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
Bolje je biti malen i imati samo jednog slugu nego se hvastati a nemati ni kruha.
Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
Pravednik pazi i na život svog živinčeta, dok je opakomu srce okrutno.
Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
Tko obrađuje svoju zemlju, sit je kruha, a tko trči za ništavilom, nerazuman je.
Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
Čežnja je opakoga mreža od zala, a korijen pravednika daje ploda.
Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
Opakomu je zamka grijeh njegovih usana, a pravednik se izbavlja od tjeskobe.
Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
Od ploda svojih usta nasitit će se svatko obilno, a ono što je rukama učinio vratit će mu se.
Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
Luđaku se čini pravim njegov put, a mudar čovjek sluša savjete.
Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
Luđak odmah odaje svoj bijes, a pametan pokriva sramotu.
Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
Tko govori istinu, otkriva što je pravo, a lažljiv svjedok prijevaru.
Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
Nesmotren govori kao da mačem probada, a jezik je mudrih iscjeljenje.
Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
Istinita usta traju dovijeka, a lažljiv jezik samo za čas.
V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
Prijevara je u srcu onih koji snuju zlo, a veselje u onih koji dijele miroljubive savjete.
Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
Pravednika ne stiže nikakva nevolja, a opaki u zlu grcaju.
Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
Mrske su Jahvi usne lažljive, a mili su mu koji zbore istinu.
Člověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
Promišljen čovjek prikriva svoje znanje, a srce bezumničko razglašuje svoju ludost.
Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
Marljiva ruka vlada, a nemar vodi u podložnost.
Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
Briga u srcu pritiskuje čovjeka, a blaga riječ veseli ga.
Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
Pravednik vodi svojeg prijatelja, a opake zavodi njihov put.
Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
Nemaran ne ulovi svoje lovine, a marljivost je čovjeku blago dragocjeno.
Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.
Na stazi pravice stoji život i na njezinu putu nema smrti.