Matthew 26

I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto všecky, řekl učedlníkům svým:

I kad Isus završi sve te besjede, reče svojim učenicima:

Víte, že po dvou dnech velikanoc bude a Syn člověka zrazen bude, aby byl ukřižován.

"Znate da je za dva dana Pasha, i Sin Čovječji predaje se da se razapne."

Tedy sešli se přední kněží a zákoníci, i starší lidu na síň nejvyššího kněze, kterýž sloul Kaifáš.

Uto se sabraše glavari svećenički i starješine narodne u dvoru velikoga svećenika imenom Kajfe

A radili se, jak by Ježíše lstivě jali a zamordovali.

i zaključiše Isusa na prijevaru uhvatiti i ubiti.

Ale pravili: Ne v den sváteční, aby snad nebyl rozbroj v lidu.

Jer se govorilo: "Nikako ne o Blagdanu da ne nastane pobuna u narodu."

Když pak byl Ježíš v Betany, v domu Šimona malomocného,

Kad je Isus bio u Betaniji, u kući Šimuna Gubavca,

Přistoupila k němu žena, mající nádobu alabastrovou masti drahé, i vylila ji na hlavu jeho, když seděl za stolem.

pristupi mu neka žena s alabastrenom posudicom skupocjene pomasti i polije ga po glavi, dok je on bio za stolom.

A vidouce to učedlníci jeho, rozhněvali se, řkouce: I k čemu jest ztráta tato?

Vidjevši to, učenici negodovahu: "Čemu ta rasipnost?

Neb mohla tato mast prodána býti za mnoho, a dáno býti chudým.

Moglo se to skupo prodati i dati siromasima."

A znaje to Ježíš, dí jim: Proč za zlé máte této ženě? Dobrý zajisté skutek učinila nade mnou.

Zapazio to Isus pa im reče: "Što dodijavate ženi? Dobro djelo učini prema meni.

Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.

Ta siromaha svagda imate uza se, a mene nemate svagda.

Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo, ku pohřebu mému to učinila.

Izlila je tu pomast na moje tijelo - za ukop mi to učini.

Amen pravím vám: Kdežkoli kázáno bude evangelium toto po všem světě, takéť i to bude praveno, co učinila tato, na památku její.

Zaista, kažem vam, gdje se god bude propovijedalo ovo evanđelje, po svem svijetu, navješćivat će se i ovo što ona učini - njoj na spomen."

Tedy odšed k předním kněžím, jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš Iškariotský,

Tada jedan od dvanaestorice, zvan Juda Iškariotski, pođe glavarima svećeničkim

Řekl jim: Co mi chcete dáti, a já vám ho zradím? A oni uložili jemu dáti třidceti stříbrných.

i reče: "Što ćete mi dati i ja ću vam ga predati." A oni mu odmjeriše trideset srebrnjaka.

A od té chvíle hledal příhodného času, aby ho zradil.

Otada je tražio priliku da ga preda.

Prvního pak dne přesnic, přistoupili k Ježíšovi učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka?

Prvoga dana Beskvasnih kruhova pristupiše učenici Isusu i upitaše: "Gdje hoćeš da ti pripravimo te blaguješ pashu?"

On pak řekl: Jděte tam k jednomu do města, a rcete jemu: Vzkázalť Mistr: Čas můj blízko jest, u tebeť jísti budu beránka s učedlníky svými.

On reče: "Idite u grad tomu i tomu i recite mu: 'Učitelj veli: Vrijeme je moje blizu, kod tebe slavim pashu sa svojim učenicima.'"

I učinili učedlníci tak, jakož jim poručil Ježíš, a připravili beránka.

I učine učenici kako im naredi Isus i priprave pashu.

A když byl večer, posadil se za stůl se dvanácti.

Uvečer bijaše Isus za stolom s dvanaestoricom.

A když jedli, řekl jim: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.

I dok su blagovali, reče: "Zaista, kažem vam, jedan će me od vas izdati."

I zarmoutivše se velmi, počali každý z nich říci jemu: Zdali já jsem, Pane?

Silno ožalošćeni, stanu mu jedan za drugim govoriti: "Da nisam ja, Gospodine?"

On pak odpovídaje, řekl: Kdo omáčí se mnou rukou v míse, tenť mne zradí.

On odgovori: "Onaj koji umoči sa mnom ruku u zdjelu, taj će me izdati.

Synť zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka zrazen bude. Dobré by bylo jemu, by se byl nenarodil člověk ten.

Sin Čovječji, istina, odlazi kako je o njemu pisano, ali jao čovjeku onomu koji predaje Sina Čovječjega. Tomu bi čovjeku bolje bilo da se ni rodio nije."

Odpovídaje pak Jidáš, kterýž ho zrazoval, dí: Zdali já jsem, Mistře? Řekl jemu: Ty jsi řekl.

A Juda, izdajnik, prihvati i reče: "Da nisam ja, učitelju?" Reče mu: "Ti kaza."

A když oni jedli, vzav Ježíš chléb a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.

I dok su blagovali, uze Isus kruh, izreče blagoslov pa razlomi, dade svojim učenicima i reče: "Uzmite i jedite! Ovo je tijelo moje!"

A vzav kalich, a díky činiv, dal jim, řka: Pijte z toho všickni.

I uze čašu, zahvali i dade im govoreći: "Pijte iz nje svi!

Neb to jest krev má nové smlouvy, kteráž za mnohé vylévá se na odpuštění hříchů.

Ovo je krv moja, krv Saveza koja se za mnoge prolijeva na otpuštenje grijeha.

Ale pravímť vám, žeť nebudu píti již více z tohoto plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu s vámi nový v království Otce mého.

A kažem vam: ne, neću od sada piti od ovog roda trsova do onoga dana kad ću ga - novoga - s vama piti u kraljevstvu Oca svojega."

A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.

Otpjevavši hvalospjeve, zaputiše se prema Maslinskoj gori.

Tedy dí jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnouť se ovce stáda.

Tada im reče Isus: "Svi ćete se vi još ove noći sablazniti o mene. Ta pisano je: Udarit će pastira i stado će se razbjeći.

Ale když z mrtvých vstanu, předejdu vás do Galilee.

Ali kad uskrsnem, ići ću pred vama u Galileju.'

Odpovídaje pak Petr, řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili nad tebou, jáť se nikdy nezhorším.

Nato će mu Petar: "Ako se i svi sablazne o tebe, ja se nikada neću!"

Dí mu Ježíš: Amen pravím tobě, že této noci, prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.

Reče mu Isus: "Zaista, kažem ti, još ove noći, prije negoli se pijetao oglasi, triput ćeš me zatajiti!"

Řekl jemu Petr: Bychť pak měl také s tebou umříti, nezapřím tebe. Takž podobně i všickni učedlníci pravili.

Kaže mu Petar: "Bude li trebalo i umrijeti s tobom, ne, neću te zatajiti." Tako rekoše i svi učenici.

Tedy přišel s nimi Ježíš na místo, kteréž sloulo Getsemany. I dí učedlníkům: Poseďtež tuto, ažť odejda, pomodlím se tamto.

Tada dođe Isus s njima u predio zvan Getsemani i kaže učenicima: "Sjednite ovdje dok ja odem onamo pomoliti se."

A pojav s sebou Petra a dva syny Zebedeovy, počal se rmoutiti a teskliv býti.

I povede sa sobom Petra i oba sina Zebedejeva. Spopade ga žalost i tjeskoba.

Tedy řekl jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Pozůstaňtež tuto a bděte se mnou.

Tada im reče: "Duša mi je nasmrt žalosna. Ostanite ovdje i bdijte sa mnom!"

A poodšed maličko, padl na tvář svou, modle se a řka: Otče můj, jest-li možné, nechť odejde ode mne kalich tento. Avšak ne jakž já chci, ale jakž ty chceš.

I ode malo dalje, pade ničice moleći: "Oče moj! Ako je moguće, neka me mimoiđe ova čaša. Ali ne kako ja hoću, nego kako hoćeš ti."

I přišel k učedlníkům, a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Tak-liž jste nemohli jediné hodiny bdíti se mnou?

I dođe učenicima i nađe ih pozaspale pa reče Petru: "Tako, zar niste mogli jedan sat probdjeti sa mnom?

Bdětež a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.

Bdijte i molite da ne padnete u napast! Duh je, istina, voljan, no tijelo je slabo."

Opět po druhé odšed, modlil se, řka: Otče můj, nemůže-liť tento kalich minouti mne, než abych jej pil, staniž se vůle tvá.

Opet, po drugi put, ode i pomoli se: "Oče moj! Ako nije moguće da me čaša mine da je ne pijem, budi volja tvoja!"

I přišed k nim, nalezl je, a oni zase spí; nebo byly oči jejich obtíženy.

I ponovno dođe i nađe ih pozaspale, oči im se sklapale.

A nechav jich, opět odšel, a modlil se po třetí, touž řeč říkaje.

Opet ih ostavi, pođe i pomoli se po treći put ponavljajući iste riječi.

Tedy přišel k učedlníkům svým, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte. Aj, přiblížila se hodina, a Syna člověka zrazují v ruce hříšných.

Tada dođe učenicima i reče im: "Samo spavajte i počivajte! Evo, približio se čas! Sin Čovječji predaje se u ruke grešničke!

Vstaňtež, pojďme. Aj, přiblížil se ten, jenž mne zrazuje.

Ustanite, hajdemo! Evo, približio se moj izdajica."

A když on ještě mluvil, aj, Jidáš, jeden ze dvanácti, přišel, a s ním zástup mnohý s meči a s kyjmi, poslaných od předních kněží a starších lidu.

Dok je on još govorio, gle, dođe Juda, jedan od dvanaestorice, i s njime silna svjetina s mačevima i toljagama poslana od glavara svećeničkih i starješina narodnih.

Ten pak, jenž jej zrazoval, dal jim znamení, řka: Kteréhožťkoli políbím, ten jest; držtež jej.

A izdajica im dao znak: "Koga poljubim, taj je, njega uhvatite!"

A hned přistoupiv k Ježíšovi, řekl: Zdráv buď, Mistře, a políbil jej.

I odmah pristupi Isusu i reče: "Zdravo, Učitelju!" I poljubi ga.

I řekl jemu Ježíš: Příteli, nač jsi přišel? Tedy přistoupili a ruce vztáhli na Ježíše a jali ho.

A Isus mu reče: "Prijatelju, zašto ti ovdje!" Tada pristupe, podignu ruke na Isusa i uhvate ga.

A aj, jeden z těch, kteříž byli s Ježíšem, vztáh ruku, vytrhl meč svůj; a udeřiv služebníka nejvyššího kněze, uťal ucho jeho.

I gle, jedan od onih koji bijahu s Isusom maši se rukom, trgnu mač, udari slugu velikoga svećenika i odsiječe mu uho.

Tedy dí jemu Ježíš: Obrať meč svůj v místo jeho; nebo všickni, kteříž meč berou, od meče zahynou.

Kaže mu tada Isus: "Vrati mač na njegovo mjesto jer svi koji se mača laćaju od mača i ginu.

Zdaliž mníš, že bych nyní nemohl prositi Otce svého, a vydal by mi více nežli dvanácte houfů andělů?

Ili zar misliš da ja ne mogu zamoliti Oca svojega i eto umah uza me više od dvanaest legija anđela?

Ale kterak by se pak naplnila Písma, kteráž svědčí, že tak musí býti?

No kako bi se onda ispunila Pisma da tako mora biti?"

V tu hodinu řekl Ježíš k zástupům: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi jímati mne. Na každý den sedával jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne.

U taj čas reče Isus svjetini: "Kao na razbojnika iziđoste s mačevima i toljagama da me uhvatite? Danomice sjeđah u Hramu naučavajući i ne uhvatiste me."

Ale toto se všecko stalo, aby se naplnila Písma prorocká. Tedy učedlníci všickni opustivše ho, utekli.

A sve se to dogodilo da se ispune Pisma proročka. Tada ga svi učenici ostave i pobjegnu.

A oni javše Ježíše, vedli ho k Kaifášovi nejvyššímu knězi, kdežto zákoníci a starší byli se sešli.

Nato uhvatiše Isusa i odvedoše ga velikomu svećeniku Kajfi, kod kojega se sabraše pismoznanci i starješine.

Ale Petr šel za ním zdaleka, až do síně nejvyššího kněze. A všed vnitř, seděl s služebníky, aby viděl všeho toho konec.

A Petar je išao za njim izdaleka do dvora velikog svećenika; i ušavši unutra, sjedne sa stražarima da vidi svršetak.

Přední pak kněží a starší a všecka ta rada hledali falešného svědectví proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali,

A glavari svećenički i cijelo Vijeće tražili su kakvo lažno svjedočanstvo protiv Isusa da bi ga mogli pogubiti.

I nenalezli. A ačkoli mnozí falešní svědkové přistupovali, však nenalézali. Naposledy pak přišli dva falešní svědkové,

Ali ne nađoše premda pristupiše mnogi lažni svjedoci. Napokon pristupe dvojica

A řekli: Tento jest pověděl: Mohu zbořiti chrám Boží a ve třech dnech zase jej ustavěti.

i reknu: "Ovaj reče: 'Mogu razvaliti Hram Božji i za tri ga dana sagraditi.'"

A povstav nejvyšší kněz, řekl jemu: Nic neodpovídáš? Což pak tito proti tobě svědčí?

Usta nato veliki svećenik i reče mu: "Zar ništa ne odgovaraš? Što to ovi protiv tebe svjedoče?"

Ale Ježíš mlčel. I odpovídaje nejvyšší kněz, řekl k němu: Zaklínám tě skrze Boha živého, abys nám pověděl, jsi-li ty Kristus Syn Boží?

Isus je šutio. Reče mu veliki svećenik: "Zaklinjem te Bogom živim: Kaži nam jesi li ti Krist, Sin Božji?"

Dí mu Ježíš: Ty jsi řekl. Ale však pravím vám: Od toho času uzříte Syna člověka sedícího na pravici moci Boží a přicházejícího na oblacích nebeských.

Reče mu Isus: "Ti kaza! Štoviše, kažem vam: Odsada ćete gledati Sina Čovječjega gdje sjedi zdesna Sile i dolazi na oblacima nebeskim."

Tedy nejvyšší kněz roztrhl roucho své, a řekl: Rouhal se. Což ještě potřebujeme svědků? Aj, nyní jste slyšeli rouhání jeho.

Nato veliki svećenik razdrije haljine govoreći: "Pohulio je! Što nam još trebaju svjedoci! Evo, sada ste čuli hulu!

Co se vám zdá? A oni odpovídajíce, řekli: Hodenť jest smrti.

Što vam se čini?" Oni odgovoriše: "Smrt zaslužuje!"

Tedy plili na tvář jeho a pohlavkovali jej; jiní pak hůlkami jej bili,

Tada su mu pljuvali u lice i udarali ga, a drugi ga pljuskali

Říkajíce: Hádej nám, Kriste, kdo jest ten, kterýž tebe udeřil?

govoreći: "Proreci nam, Kriste, tko te udario?"

Ale Petr seděl vně v síni. I přistoupila k němu jedna děvečka, řkuci: I ty jsi byl s Ježíšem tím Galilejským.

A Petar je sjedio vani u dvorištu. I pristupi mu jedna sluškinja govoreći: "I ti bijaše s Isusom Galilejcem."

On pak zapřel přede všemi, řka: Nevím, co pravíš.

On pred svima zanijeka: "Ne znam što govoriš."

A když vycházel ze dveří, uzřela jej jiná děvečka. I řekla těm, kteříž tu byli: I tento byl s Ježíšem tím Nazaretským.

Kad iziđe u predvorje, spazi ga druga i kaže nazočnima: "Ovaj bijaše s Isusom Nazarećaninom."

A on opět zapřel s přísahou, řka: Neznám toho člověka.

On opet zanijeka sa zakletvom: "Ne znam toga čovjeka."

A po malé chvíli přistoupili blíže, kteříž tu stáli, i řekli Petrovi: Jistě i ty z nich jsi, neb i řeč tvá známa tebe činí.

Malo zatim nazočni pristupiše Petru i rekoše: "Doista, i ti si od njih! Ta govor te tvoj izdaje!"

Tedy počal se proklínati a přisahati, řka: Neznám toho člověka. A hned kohout zazpíval.

On se tada stane zaklinjati i preklinjati: "Ne znam toga čovjeka." I odmah se oglasi pijetao.

I rozpomenul se Petr na slovo Ježíšovo, kterýž jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed ven, plakal hořce.

I spomenu se Petar riječi koju mu Isus reče: "Prije nego se pijetao oglasi, triput ćeš me zatajiti." I iziđe te gorko zaplaka.