Mark 3

I všel opět do školy, a byl tu člověk, maje ruku uschlou.
Uđe ponovno u sinagogu. Bio je ondje čovjek usahle ruke.
I šetřili ho, uzdraví-li jej v sobotu, aby ho obžalovali.
A oni vrebahu hoće li ga Isus u subotu izliječiti, da ga optuže.
I řekl tomu člověku, kterýž měl uschlou ruku: Vstaň a pojď sem do prostředku.
On kaže čovjeku usahle ruke: "Stani na sredinu!"
I dí jim: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, život zachovati, čili zamordovati? Ale oni mlčeli.
A njima će: "Je li subotom dopušteno činiti dobro ili činiti zlo, život spasiti ili pogubiti?" No oni su šutjeli.
A pohleděv na ně vůkol hněvivě, zarmoutiv se nad tvrdostí srdce jejich, řekl člověku: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest ruka jeho zdravá, jako i druhá.
A on, ražalošćen okorjelošću srca njihova, srdito ih ošinu pogledom pa reče tom čovjeku: "Ispruži ruku!" On ispruži - i ruka mu zdrava!
A vyšedše farizeové, hned s herodiány radu učinili proti Ježíšovi, kterak by ho zahubili.
Farizeji iziđu i dadnu se odmah s herodovcima na vijećanje protiv njega kako da ga pogube.
Ježíš pak s učedlníky svými poodšel k moři, a veliké množství od Galilee šlo za ním, i z Judstva,
Isus se s učenicima povuče k moru. Za njim je išao silan svijet iz Galileje. I iz Judeje,
I od Jeruzaléma, i od Idumee, i z Zajordání; i ti, kteříž byli okolo Týru a Sidonu, množství veliké, slyšíce, kteraké věci činí, přišli k němu.
iz Jeruzalema, iz Idumeje, iz Transjordanije i iz okolice Tira i Sidona - silno je mnoštvo čulo što čini i nagrnulo k njemu.
I rozkázal učedlníkům svým, aby lodičku ustavičně nahotově měli, pro zástup, aby ho tak netiskli.
Stoga reče učenicima neka mu se zbog mnoštva pripravi lađica da ga ne bi zgnjeli.
Nebo mnohé uzdravoval, takže naň padali, aby se ho dotýkali, kteřížkoli měli jaké neduhy.
Jer mnoge je ozdravio pa su se svi koji bijahu pogođeni kakvim zlom bacali na nj da bi ga se dotakli.
A duchové nečistí, jakž ho zazřeli, padali před ním a křičeli, řkouce: Ty jsi Syn Boží.
A nečisti duhovi, čim bi ga spazili, padali bi preda nj i vikali: "Ti si Sin Božji!"
A on velmi jim přimlouval, aby ho nezjevovali.
A on im se oštro prijetio da ga ne prokazuju.
I vstoupil na horu, a povolal k sobě těch, kterýchž se jemu vidělo; i přišli k němu.
Uziđe na goru i pozove koje sam htjede. I dođoše k njemu.
I ustanovil jich dvanácte, aby s ním byli, aby je poslal kázati,
I ustanovi dvanaestoricu da budu s njime i da ih šalje propovijedati
A aby měli moc uzdravovati nemoci a vymítati ďábelství:
s vlašću da izgone đavle.
A nejprve Šimona, jemuž dal jméno Petr,
Ustanovi dakle dvanaestoricu: Šimuna, kojemu nadjenu ime Petar,
A Jakuba Zebedeova, a Jana bratra Jakubova, (a dal jim jméno Boanerges, to jest synové hromovi,)
i Jakova Zebedejeva i Ivana, brata Jakovljeva, kojima nadjenu ime Boanerges, to jest Sinovi groma,
A Ondřeje, a Filipa, a Bartoloměje, a Matouše, a Tomáše, a Jakuba Alfeova, a Taddea, a Šimona Kananejského,
i Andriju i Filipa i Bartolomeja i Mateja i Tomu i Jakova Alfejeva i Tadeja i Šimuna Kananajca
A Jidáše Iškariotského, kterýž i zradil jej. I šli s ním domů.
i Judu Iškariotskoga, koji ga izda.
A vtom opět sšel se zástup, takže nemohli ani chleba pojísti.
I dođe Isus u kuću. Opet se skupi toliko mnoštvo da nisu mogli ni jesti.
A slyšavše o tom příbuzní jeho, přišli, aby jej vzali; nebo pravili, že by se smyslem pominul.
Čuvši to, dođoše njegovi da ga obuzdaju jer se govorilo: "Izvan sebe je!"
Zákoníci pak, kteříž byli přišli od Jeruzaléma, pravili, že Belzebuba má a že v knížeti ďábelském vymítá ďábly.
I pismoznanci što siđoše iz Jeruzalema govorahu: "Beelzebula ima, po poglavici đavolskom izgoni đavle."
A povolav jich, mluvil k nim v podobenstvích: Kterak může satan satana vymítati?
A on ih dozva pa im u prispodobama govoraše: "Kako može Sotona Sotonu izgoniti?
A jestliže království v sobě se rozdvojí, nemůže státi království to.
Ako se kraljevstvo u sebi razdijeli, ono ne može opstati.
A rozdvojí-li se dům proti sobě, nebude moci dům ten státi.
Ili: ako se kuća u sebi razdijeli, ona ne može opstati.
Tak jestliže jest povstal satan sám proti sobě, a rozdvojen jest, nemůže státi, ale konec béře.
Ako je dakle Sotona sam na sebe ustao i razdijelio se, ne može opstati, nego mu je kraj.
Nižádný nemůže nádobí silného reka, vejda do domu jeho, rozebrati, leč by prve silného toho svázal; a tehdyť dům jeho zloupí.
Nitko, dakako, ne može u kuću jakoga ući i oplijeniti mu pokućstvo ako prije jakoga ne sveže. Tada će mu kuću oplijeniti!"
Amen pravím vám, že všickni hříchové odpuštěni budou synům lidským, i rouhání, jímž by se rouhali,
Doista, kažem vam, sve će se oprostiti sinovima ljudskima, koliki god bili grijesi i hule kojima pohule.
Ale kdo by se rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale hoden jest věčného odsouzení.
No pohuli li tko na Duha Svetoga, nema oproštenja dovijeka; krivac je grijeha vječnoga."
Nebo pravili: Že ducha nečistého má.
Jer govorahu: "Duha nečistoga ima."
Tedy přišla matka jeho a bratří, a stojíce vně, poslali k němu, aby ho vyvolali.
I dođu majka njegova i braća njegova. Ostanu vani, a k njemu pošalju neka ga pozovu.
A seděl okolo něho zástup. I řekli jemu: Aj, matka tvá a bratří tvoji vně hledají tebe.
Oko njega je sjedjelo mnoštvo. I reknu mu: "Eno vani majke tvoje i braće tvoje, traže te!"
Ale on odpověděl jim, řka: Kdo jest matka má a bratří moji?
On im odgovori: "Tko je majka moja i braća moja?"
A obezřev učedlníky vůkol sedící, řekl: Aj, matka má a bratří moji.
I okruži pogledom po onima što su sjedjeli oko njega u krugu i kaže: "Evo majke moje, evo braće moje!
Nebo kdož by koli činil vůli Boží, tenť jest bratr můj, i sestra, i matka má.
Tko god vrši volju Božju, on mi je brat i sestra i majka."