Luke 23

Tehdy povstavši všecko to množství jich, vedli jej ku Pilátovi.
I ustade sva ona svjetina. Odvedoše ga Pilatu
A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.
i stadoše ga optuživati: "Ovoga nađosmo kako zavodi naš narod i brani davati caru porez te za sebe tvrdi da je Krist, kralj."
Pilát pak otázal se ho, řka: Ty-li jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
Pilat ga upita: "Ti li si kralj židovski?" On mu odgovori: "Ti kažeš!"
I dí Pilát k předním kněžím a k zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.
Tada Pilat reče glavarima svećeničkim i svjetini: "Nikakve krivnje ne nalazim na ovom čovjeku!"
Oni pak více se rozmáhali v křiku, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.
No oni navaljivahu: "Buni narod naučavajući po svoj Judeji, počevši od Galileje pa dovde!"
Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.
Čuvši to, Pilat propita da li je taj čovjek Galilejac.
A když zvěděl, že by byl z panství Herodesova, poslal jej k Herodesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.
Saznavši da je iz oblasti Herodove, posla ga Herodu, koji i sam bijaše onih dana u Jeruzalemu.
Herodes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, protože mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div od něho učiněný uzří.
A kad Herod ugleda Isusa, veoma se obradova jer ga je već odavna želo vidjeti zbog onoga što je o njemu slušao te se nadao od njega vidjeti koje čudo.
I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.
Postavljao mu je mnoga pitanja, ali mu Isus uopće nije odgovarao.
Stáli pak tu přední kněží a zákoníci, tuze na něj žalujíce.
A stajahu ondje i glavari svećenički i pismoznanci optužujući ga žestoko.
A pohrdna jím Herodes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.
Herod ga zajedno sa svojom vojskom prezre i ismija: obuče ga u bijelu haljinu i posla natrag Pilatu.
I učiněni jsou přátelé Herodes s Pilátem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.
Onoga se dana Herod i Pilat sprijateljiše, jer prije bijahu neprijatelji.
Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid,
A Pilat dade sazvati glavare svećeničke, vijećnike i narod
Řekl k nim: Dali jste mi toho člověka, jako by lid odvracel po sobě, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku ve všem tom, což vy na něj žalujete.
te im reče: "Doveli ste mi ovoga čovjeka kao da buni narod. Ja ga evo ispitah pred vama pa ne nađoh na njemu ni jedne krivice za koju ga optužujete.
Ano ani Herodes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.
A ni Herod jer ga posla natrag nama. Evo, on nije počinio ništa čime bi zaslužio smrt.
Protož potresce ho, propustím jej.
Kaznit ću ga dakle i pustiti."
Musíval pak propouštěti jim v svátek jednoho vězně.
#
Protož zkřikli spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabbáše.
I povikaše svi uglas: "Smakni ovoga, a pusti nam Barabu!"
Kterýž byl pro svádu nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.
A taj bijaše bačen u tamnicu zbog neke pobune u gradu i ubojstva.
Tedy Pilát opět mluvil k nim, chtěje propustiti Ježíše.
Pilat im stoga ponovno progovori hoteći osloboditi Isusa.
A oni vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj!
Ali oni vikahu: "Raspni, raspni ga!"
A on po třetí řekl k nim: Což jest pak zlého učinil tento? Jáť žádné příčiny smrti nenalézám na něm. Protož potresce ho, propustím.
On im treći put reče: "Ta što je on zla učinio? Ne nađoh na njemu smrtne krivice. Kaznit ću ga dakle i pustiti."
Oni pak předce dotírali na něj křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich a předních kněží.
Ali oni navaljivahu iza glasa ištući da se razapne. I vika im bivala sve jača.
Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.
Pilat presudi da im bude što ištu.
I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.
Pusti onoga koji zbog pobune i ubojstva bijaše bačen u tamnicu, koga su iskali, a Isusa preda njima na volju.
A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby jej nesl za Ježíšem.
Kad ga odvedoše, uhvatiše nekog Šimuna Cirenca koji je dolazio s polja i stave na nj križ da ga nosi za Isusom.
I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréžto plakaly a kvílily ho.
Za njim je išlo silno mnoštvo svijeta, napose žena, koje su plakale i naricale za njim.
A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačtež nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.
Isus se okrenu prema njima pa im reče: "Kćeri Jeruzalemske, ne plačite nada mnom, nego plačite nad sobom i nad djecom svojom.
Nebo aj, přijdou dnové, v nichžto řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.
Jer evo idu dani kad će se govoriti: 'Blago nerotkinjama, utrobama koje ne rodiše i sisama koje ne dojiše.'
Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás!
Tad će početi govoriti gorama: 'Padnite na nas!' i bregovima: 'Pokrijte nas!'
Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?
Jer ako se tako postupa sa zelenim stablom, što li će biti sa suhim?"
Vedeni pak byli s ním i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.
A vodili su i drugu dvojicu, zločince, da ih s njime pogube.
A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.
I kada dođoše na mjesto zvano Lubanja, ondje razapeše njega i te zločince, jednoga zdesna, drugoga slijeva.
Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali o ně los.
A Isus je govorio: "Oče, oprosti im, ne znaju što čine!" I razdijeliše među se haljine njegove bacivši kocke.
I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť jest spomáhal, nechať nyní pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.
Stajao je ondje narod i promatrao. A podrugivali se i glavari govoreći: "Druge je spasio, neka spasi sam sebe ako je on Krist Božji, Izabranik!"
Posmívali se také jemu žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,
Izrugivali ga i vojnici, prilazili mu i nudili ga octom
A řkouce: Jsi-li ty ten král Židovský, spomoziž sám sobě.
govoreći: "Ako si ti kralj židovski, spasi sam sebe!"
A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.
A bijaše i natpis ponad njega: "Ovo je kralj židovski."
Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.
Jedan ga je od obješenih zločinaca pogrđivao: "Nisi li ti Krist? Spasi sebe i nas!"
A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ty se ani Boha nebojíš, ješto jsi v témž odsouzení?
A drugi ovoga prekoravaše: "Zar se ne bojiš Boga ni ti, koji si pod istom osudom?
Myť zajisté spravedlivě trpíme, nebo hodnou pomstu za skutky naše béřeme, ale tento nic zlého neučinil.
Ali mi po pravdi jer primamo što smo djelima zaslužili, a on - on ništa opako ne učini."
I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.
Onda reče: "Isuse, sjeti me se kada dođeš u kraljevstvo svoje."
I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.
A on će mu: "Zaista ti kažem: danas ćeš biti sa mnom u raju!"
A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
Bijaše već oko šeste ure kad nasta tama po svoj zemlji - sve do ure devete,
I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se na poly.
jer sunce pomrča, a hramska se zavjesa razdrije po sredini.
A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.
I povika Isus iza glasa: "Oče, u ruke tvoje predajem duh svoj!" To rekavši, izdahnu.
A vida centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.
Kad satnik vidje što se zbiva, stane slaviti Boga: "Zbilja, čovjek ovaj bijaše pravednik!"
A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.
I kad je sav svijet koji se zgrnuo na taj prizor vidio što se zbiva, vraćao se bijući se u prsa.
Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, i ženy, kteréž byly přišly za ním od Galilee, hledíce na to.
Stajahu podalje i gledahu to svi znanci njegovi i žene koje su za njim išle iz Galileje.
A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,
I dođe čovjek imenom Josip, vijećnik, čovjek čestit i pravedan;
Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýžto také očekával království Božího,
on ne privoli njihovoj odluci i postupku. Bijaše iz Arimateje, grada judejskoga i iščekivaše kraljevstvo Božje.
Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo,
Taj dakle pristupi Pilatu i zaiska tijelo Isusovo.
A složiv je s kříže, obvinul v kment a pochoval je v hrobě vytesaném v skále, v kterémž ještě nebyl žádný pochován.
Zatim ga skinu, povi u platno i položi u grob isklesan u koji još ne bijaše nitko položen.
A byl den připravování, a sobota se začínala.
Bijaše dan Priprave; subota je svitala.
Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly od Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.
A pratile to žene koje su s Isusom došle iz Galileje: motrile grob i kako je položeno tijelo njegovo.
Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podle přikázání.
Zatim se vrate i priprave miomirise i pomasti. U subotu mirovahu po propisu.