Job 28

Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.

"Da, srebro ima svoja nalazišta, a zlato mjesta gdje se pročišćava.

Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.

Ruda željezna iz zemlje se vadi, a iz rudače rastaljene bakar.

Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.

Ljudi tami postavljaju granice i kopaju do najvećih dubina za kamenom u mraku zakopanim.

Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.

Čeljad iz tuđine rovove dube do kojih ljudska ne dopire noga, visi njišuć' se, daleko od ljudi.

Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.

Krilo zemlje iz kojeg kruh nam niče kao od vatre sve je razrovano.

V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,

Stijene njene safira su skrovišta, prašina zlatna krije se u njima.

K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,

Tih putova ne znaju grabljivice, jastrebovo ih oko ne opaža.

Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.

Zvijeri divlje njima nisu kročile niti je kada lav njima prošao.

K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.

Ali na kamen diže čovjek ruku te iz korijena prevraća planine.

Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.

U kamenu prokopava prolaze, oko mu sve dragocjeno opaža.

Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.

Žilama vode on tok zaustavlja; stvari skrivene nosi na vidjelo.

Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?

Ali otkuda nam Mudrost dolazi? Na kojemu mjestu Razum prebiva?

Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.

Čovjek njezina ne poznaje puta, u zemlji živih nisu je otkrili.

Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.

Bezdan govori: 'U meni je nema!' a more: 'Ne nalazi se kod mene!'

Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.

Zlatom se čistim kupiti ne može, ni cijenu njenu srebrom odmjeriti;

Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.

ne mjeri se ona zlatom ofirskim, ni oniksom skupim pa ni safirom.

Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.

Sa zlatom, staklom ne poređuje se, nit' se daje za sud od suha zlata.

Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.

Čemu spominjat' prozirac, koralje, bolje je steći Mudrost no biserje.

Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.

Što je prema njoj topaz etiopski? Ni čistim zlatom ne procjenjuje se.

Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?

Ali otkuda nam Mudrost dolazi? Na kojemu mjestu Razum prebiva?

Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.

Sakrivena je očima svih živih; ona izmiče pticama nebeskim.

Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.

Propast paklena i Smrt izjavljuju: 'Za slavu njenu mi smo samo čuli.'

Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.

Jedino je Bog put njen proniknuo, on jedini znade gdje se nalazi.

Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,

Jer pogledom granice zemlje hvata i opaža sve pod svodom nebeskim.

Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.

Kad htjede vjetru odredit težinu i mjerilom svu vodu izmjeriti,

On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.

kad je zakone daždu nametnuo i oblacima gromovnim putove,

Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji,připravil ji, a vystihl ji.

tad ju je vidio te izmjerio, učvrstio i do dna ispitao.

Člověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.

A potom je rekao čovjeku: Strah Gospodnji - eto što je mudrost; 'Zla se kloni' - to ti je razumnost."