Psalms 142

Vyučující Davidův, když byl v jeskyni, modlitba jeho.

（大卫在洞里作的训诲诗，乃是祈祷。）我发声哀告耶和华，发声恳求耶和华。

Hlasem svým k Hospodinu volám, hlasem svým Hospodinu pokorně se modlím.

我在他面前吐露我的苦情，陈说我的患难。

Vylévám před oblíčejem jeho žádost svou, a ssoužení své před ním oznamuji.

我的灵在我里面发昏的时候，你知道我的道路。在我行的路上，敌人为我暗设网罗。

Když se úzkostmi svírá ve mně duch můj, ty znáš stezku mou; na cestě, po kteréžkoli chodím, osídlo mi ukryli.

求你向我右边观看，因为没有人认识我；我无处避难，也没有人眷顾我。

Ohlédám-li se na pravo, a patřím, není, kdo by mne znáti chtěl; zhynulo útočiště mé, není, kdo by se ujal o život můj.

耶和华啊，我曾向你哀求。我说：你是我的避难所；在活人之地，你是我的福分。

K tobě volám, Hospodine, říkaje: Ty jsi doufání mé a díl můj v zemi živých.

求你侧耳听我的呼求，因我落到极卑之地；求你救我脱离逼迫我的人，因为他们比我强盛。

Pozorujž volání mého, neboť jsem zemdlen přenáramně; vysvoboď mne od těch, jenž stihají mne, nebo jsou silnější nežli já. [ (Psalms 142:8) Vyveď z žaláře duši mou, abych oslavoval jméno tvé; obstoupí mne spravedliví, když mi dobrodiní učiníš. ]

求你领我出离被囚之地，我好称讚你的名。义人必环绕我，因为你是用厚恩待我。