Nehemiah 4

I stalo se, když uslyšel Sanballat, že stavíme zed, rozpálil se hněvem, a rozzlobiv se velmi, posmíval se Židům.

参巴拉听见我们修造城墙就发怒，大大恼恨，嗤笑犹大人，

Nebo mluvil před bratřími svými a před vojskem Samařským, řka: Co ti bídní Židé berou před sebe? Tak-liž mají býti zanecháni? Což budou obětovati? Za jeden-liž den to dodělati mají? Také-liž i kamení z hromad rumu křísiti budou, kteréž spáleno jest?

对他弟兄和撒马利亚的军兵说：「这些软弱的犹大人做什么呢？要保护自己么？要献祭么？要一日成功么？要从土堆里拿出火烧的石头再立墙么？」

Tobiáš pak Ammonitský podlé něho řekl: Nechať stavějí, však liška přiběhna, prorazí zed jejich kamennou.

亚扪人多比雅站在旁边，说：「他们所修造的石墙，就是狐狸上去也必跐倒。」

Slyš, ó Bože náš, že jsme v pohrdání, a obrať pohanění jejich na hlavu jejich, a dej je v loupež v zemi, do níž by zajati byli.

我们的　神啊，求你垂听，因为我们被藐视。求你使他们的毁谤归于他们的头上，使他们在掳到之地作为掠物。

A nepřikrývej nepravosti jejich, a hřích jejich od tváři tvé ať není shlazen, proto že jsou tě popouzeli v stavitelích.

不要遮掩他们的罪孽，不要使他们的罪恶从你面前涂抹，因为他们在修造的人眼前惹动你的怒气。

A tak stavěli jsme tu zed, a spojili všecku až do polu, a měl lid srdce k tomu dílu.

这样，我们修造城墙，城墙就都连络，高至一半，因为百姓专心做工。

Což když uslyšel Sanballat, a Tobiáš a Arabští, Ammonitští i Azotští, že by na dýl přibývalo zdi Jeruzalémské, a že se již byly počaly mezery zavírati, rozpálili se hněvem velice.

参巴拉、多比雅、阿拉伯人、亚扪人、亚实突人听见修造耶路撒冷城墙，著手进行堵塞破裂的地方，就甚发怒。

Protož spuntovali se všickni společně, aby táhli k boji proti Jeruzalému a aby jemu překážku učinili.

大家同谋要来攻击耶路撒冷，使城内扰乱。

(My pak modlili jsem se Bohu svému, a postavili jsme stráž proti nim ve dne i v noci, bojíce se jich.

然而，我们祷告我们的　神，又因他们的缘故，就派人看守，昼夜防备。

Nebo řekli Judští: Zemdlelať jest síla nosičů, a rumu ještě mnoho jest, neodolaliť bychom jim, stavějíce zed.)

犹大人说：「灰土尚多，扛抬的人力气已经衰败，所以我们不能建造城墙。」

Anobrž i řekli nepřátelé naši: Nezvědíť, ani spatří, až vpadneme mezi ně, a pomordujeme je, aneb zastavíme to dílo.

我们的敌人且说：「趁他们不知不见，我们进入他们中间，杀他们，使工作止住。」

Když pak přišli Židé, kteříž s nimi bydlili, a pravili nám na desetkrát: Mějte pozor na všecka místa, kudyž se chodí k nám:

那靠近敌人居住的犹大人十次从各处来见我们，说：「你们必要回到我们那里。」

Tedy postavil jsem na dolních místech za zdí, i na místech příkrých, a osadil jsem lidem po čeledech s meči, s kopími a lučišti jejich.

所以我使百姓各按宗族拿刀、拿枪、拿弓站在城墙后边低洼的空处。

A když jsem to spatřil, vstana, řekl jsem k přednějším a knížatům i k jinému lidu: Nebojte se jich, ale na Pána velikého a hrozného pamatujte, a bojujte za bratří své, za syny své a dcery své, za manželky své a domy své.

我察看了，就起来对贵冑、官长，和其余的人说：「不要怕他们！当记念主是大而可畏的。你们要为弟兄、儿女、妻子、家产争战。」

I stalo se, když uslyšeli nepřátelé naši, že jest nám to oznámeno, tožť Bůh rozptýlil radu jejich, a my navrátili jsme se všickni ke zdem, každý k dílu svému.

仇敌听见我们知道他们的心意，见　神也破坏他们的计谋，就不来了。我们都回到城墙那里，各做各的工。

Ale však od toho dne polovice služebníků mých dělali, a polovice jich držela kopí, pavézy a lučiště, a pancíře, a knížata stála za vší čeledí Judskou.

从那日起，我的仆人一半做工，一半拿枪、拿盾牌、拿弓、穿（或译：拿）铠甲，官长都站在犹大众人的后边。

Ti také, kteříž dělali na zdi, i nosiči břemen, i nakladači, každý jednou rukou dělal, a v druhé držel braň.

修造城墙的，扛抬材料的，都一手做工一手拿兵器。

Z těch pak, kteříž stavěli, měl jeden každý meč svůj připásaný na bedrách svých, a tak stavěli, a trubač stál podlé mne.

修造的人都腰间佩刀修造，吹角的人在我旁边。

Nebo jsem řekl k přednějším a knížatům i k jinému lidu: Dílo veliké a široké jest, a my porůznu jsme na zdi, podál jeden od druhého.

我对贵冑、官长，和其余的人说：「这工程浩大，我们在城墙上相离甚远；

Na kterém byste koli místě uslyšeli hlas trouby, tu se shromažďte k nám. Bůh náš bude bojovati za nás.

你们听见角声在哪里，就聚集到我们那里去。我们的　神必为我们争战。」

A tak my dělali jsme dílo, a polovice jich držela kopí od svitání až do soumraku.

于是，我们做工，一半拿兵器，从天亮直到星宿出现的时候。

Tehdáž také řekl jsem lidu: Každý s služebníkem svým nocuj u prostřed Jeruzaléma, ať je máme k stráži v noci, a ve dne k dílu.

那时，我又对百姓说：「各人和他的仆人当在耶路撒冷住宿，好在夜间保守我们，白昼做工。」

Pročež i já, i bratří moji, i služebníci moji, i strážní, kteříž chodí za mnou, nebudeme svláčeti oděvu svého. Žádný ho nesloží, leč u vody.

这样，我和弟兄仆人，并跟从我的护兵都不脱衣服，出去打水也带兵器。