Job 3

Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.
此后,约伯开口咒诅自己的生日,
Nebo mluvě Job, řekl:
说:
Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.
愿我生的那日和说怀了男胎的那夜都灭没。
Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.
愿那日变为黑暗;愿 神不从上面寻找它;愿亮光不照于其上。
Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.
愿黑暗和死荫索取那日;愿密云停在其上;愿日蚀恐吓它。
Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.
愿那夜被幽暗夺取,不在年中的日子同乐,也不入月中的数目。
Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.
愿那夜没有生育,其间也没有欢乐的声音。
Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.
愿那咒诅日子且能惹动鳄鱼的咒诅那夜。
Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.
愿那夜黎明的星宿变为黑暗,盼亮却不亮,也不见早晨的光线(原文是眼皮);
Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.
因没有把怀我胎的门关闭,也没有将患难对我的眼隐藏。
Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?
我为何不出母胎而死?为何不出母腹绝气?
Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?
为何有膝接收我?为何有奶哺养我?
Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,
不然,我就早已躺卧安睡,
S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,
和地上为自己重造荒邱的君王、谋士,
Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.
或与有金子、将银子装满了房屋的王子一同安息;
Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?
或像隐而未现、不到期而落的胎,归于无有,如同未见光的婴孩。
Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.
在那里恶人止息搅扰,困乏人得享安息,
Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.
被囚的人同得安逸,不听见督工的声音。
Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.
大小都在那里;奴仆脱离主人的辖制。
Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?
受患难的人为何有光赐给他呢?心中愁苦的人为何有生命赐给他呢?
Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?
他们切望死,却不得死;求死,胜于求隐藏的珍宝。
Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?
他们寻见坟墓就快乐,极其欢喜。
Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?
人的道路既然遮隐, 神又把他四面围困,为何有光赐给他呢?
Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.
我未曾吃饭就发出叹息;我唉哼的声音涌出如水。
To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.
因我所恐惧的临到我身,我所惧怕的迎我而来。
Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.
我不得安逸,不得平静,也不得安息,却有患难来到。