Job 27

Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:

约伯接著说：

Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,

　神夺去我的理，全能者使我心中愁苦。我指著永生的　神起誓：

Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,

我的生命尚在我里面；　神所赐呼吸之气仍在我的鼻孔内。

Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.

我的嘴决不说非义之言；我的舌也不说诡诈之语。

Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.

我断不以你们为是；我至死必不以自己为不正！

Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.

我持定我的义，必不放松；在世的日子，我心必不责备我。

Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.

愿我的仇敌如恶人一样；愿那起来攻击我的，如不义之人一般。

Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?

不敬虔的人虽然得利，　神夺取其命的时候还有什么指望呢？

Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?

患难临到他，　神岂能听他的呼求？

Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?

他岂以全能者为乐，随时求告　神呢？

Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.

　神的作为，我要指教你们；全能者所行的，我也不隐瞒。

Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?

你们自己也都见过，为何全然变为虚妄呢？

Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:

　神为恶人所定的分，强暴人从全能者所得的报（原文是产业）乃是这样：

Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.

倘或他的儿女增多，还是被刀所杀；他的子孙必不得饱食。

Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.

他所遗留的人必死而埋葬；他的寡妇也不哀哭。

Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:

他虽积蓄银子如尘沙，预备衣服如泥土；

Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.

他只管预备，义人却要穿上；他的银子，无辜的人要分取。

Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.

他建造房屋如虫做窝，又如守望者所搭的棚。

Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.

他虽富足躺卧，却不得收殓，转眼之间就不在了。

Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.

惊恐如波涛将他追上；暴风在夜间将他刮去。

Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.

东风把他飘去，又刮他离开本处。

Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.

　神要向他射箭，并不留情；他恨不得逃脱　神的手。

Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.

人要向他拍掌，并要发叱声，使他离开本处。