Ecclesiastes 4

4:1

Opět obrátiv se, i viděl jsem všeliká ssoužení, kteráž se dějí pod sluncem, a aj, slzy křivdu trpících, ješto nemají potěšitele, ani moci k vyjití z ruky těch, kteříž je ssužují, a nemají potěšitele.

我又转念，见日光之下所行的一切欺压。看哪，受欺压的流泪，且无人安慰；欺压他们的有势力，也无人安慰他们。

4:2

Protož já chválil jsem mrtvé, kteříž již zemřeli, více nežli živé, kteříž jsou živi až po dnes.

因此，我讚叹那早已死的死人，胜过那还活著的活人。

4:3

Nýbrž nad oba tyto šťastnější jest ten, kterýž ještě nebyl, a neviděl skutku zlého, dějícího se pod sluncem.

并且我以为那未曾生的，就是未见过日光之下恶事的，比这两等人更强。

4:4

Nebo spatřil jsem všelikou práci a každé dobré dílo, že jest k závisti jedněch druhým. I to také jest marnost a trápení ducha.

我又见人为一切的劳碌和各样灵巧的工作就被邻舍嫉妒。这也是虚空，也是捕风。

4:5

Blázen skládá ruce své, a jí maso své, říkaje:

愚昧人抱著手，吃自己的肉。

4:6

Lepší jest plná hrst s odpočinutím,nežli přehršlí plné s prací a trápením ducha.

满了一把，得享安静，强如满了两把，劳碌捕风。

4:7

Opět obrátiv se, viděl jsem jinou marnost pod sluncem:

我又转念，见日光之下有一件虚空的事：

4:8

Jest samotný někdo, nemaje žádného, ani syna, ani bratra, a však není konce všeliké práci jeho, ani oči jeho nemohou se nasytiti bohatství. Nepomyslí: Komu já pracuji, tak že i životu svému ujímám pohodlí? I to také jest marnost a bídné zaneprázdnění.

有人孤单无二，无子无兄，竟劳碌不息，眼目也不以钱财为足。他说：「我劳劳碌碌，刻苦自己，不享福乐，到底是为谁呢？」这也是虚空，是极重的劳苦。

4:9

Lépeť jest dvěma než jednomu; mají zajisté dobrý užitek z práce své.

两个人总比一个人好，因为二人劳碌同得美好的果效。