I Corinthians 13

Bych jazyky lidskými mluvil i andělskými, a lásky kdybych neměl, učiněn jsem jako měď zvučící anebo zvonec znějící.

我若能说万人的方言，并天使的话语，却没有爱，我就成了鸣的锣，响的钹一般。

A bychť měl proroctví, a znal všecka tajemství, i všelikého umění došel, a kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, lásky pak kdybych neměl, nic nejsem.

我若有先知讲道之能，也明白各样的奥祕，各样的知识，而且有全备的信，叫我能够移山，却没有爱，我就算不得什么。

A kdybych vynaložil na pokrmy chudých všecken statek svůj, a bych vydal tělo své k spálení, a lásky bych jen neměl, nic mi to neprospívá.

我若将所有的赒济穷人，又舍己身叫人焚烧，却没有爱，仍然与我无益。

Láska trpělivá jest, dobrotivá jest, láska nezávidí, láska není všetečná, nenadýmá se.

爱是恒久忍耐，又有恩慈；爱是不嫉妒；爱是不自夸，不张狂，

V nic neslušného se nevydává, nehledá svých věcí, nezpouzí se, neobmýšlí zlého.

不做害羞的事，不求自己的益处，不轻易发怒，不计算人的恶，

Neraduje se z nepravosti, ale spolu raduje se pravdě.

不喜欢不义，只喜欢真理；

Všecko snáší, všemu věří, všeho se naděje, všeho trpělivě čeká.

凡事包容，凡事相信，凡事盼望，凡事忍耐。

Láska nikdy nevypadá, ačkoli proroctví přestanou, i jazykové utichnou, i učení v nic přijde.

爱是永不止息。先知讲道之能终必归于无有；说方言之能终必停止；知识也终必归于无有。

Z částky zajisté poznáváme a z částky prorokujeme.

我们现在所知道的有限，先知所讲的也有限，

Ale jakžť by přišlo dokonalé, tehdyť to, což jest z částky, vyhlazeno bude.

等那完全的来到，这有限的必归于无有了。

Dokudž jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, ale když jsem učiněn muž, opustil jsem dětinské věci.

我作孩子的时候，话语像孩子，心思像孩子，意念像孩子，既成了人，就把孩子的事丢弃了。

Nyní zajisté vidíme v zrcadle a skrze podobenství, ale tehdáž tváří v tvář. Nyní poznávám z částky, ale tehdy poznám, tak jakž i známostí obdařen budu.

我们如今彷彿对著镜子观看，糢糊不清（原文作：如同猜谜）；到那时就要面对面了。我如今所知道的有限，到那时就全知道，如同主知道我一样。

Nyní pak zůstává víra, naděje, láska, to tré, ale největší z nich jestiť láska.

如今常存的有信，有望，有爱这三样，其中最大的是爱。