Psalms 62

Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův.

(По слав. 61) За първия певец. По музиката на Едутун. Псалм на Давид. Душата ми тихо се уповава само на Бога, от Него е спасението ми.

Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.

Само Той е моята канара и моето спасение, моята крепост; няма много да се поклатя.

Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.

Докога ще нападате човек, за да го убиете, всички вие, като наклонена стена и разклатена ограда?

Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.

Съветват се само да го съборят от висотата му; наслаждават се на лъжата; с устата си благославят, а вътрешно кълнат. (Села.)

Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. Sélah.

Душо моя, тихо се уповавай само Бога, защото от Него е очакването ми.

Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.

Само Той е моята канара и моето спасение, моята крепост — няма да се поклатя!

Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.

В Бога е спасението ми и славата ми; канарата на силата ми и убежището ми е в Бога.

V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.

Уповавайте се на Него по всяко време, хора, изливайте сърцето си пред Него! Бог е нашето прибежище. (Села.)

Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. Sélah.

Наистина синове на хора са лъх, и синовете на мъже — лъжа; поставени на везните, те се издигат нагоре; всички заедно са по-леки от лъх.

Jistě žeť jsou marnost synové lidští,a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.

Не се уповавайте на насилие и не възлагайте на грабителство суетна надежда; ако богатството расте, не прилепвайте сърцето си към него.

Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.

Веднъж говори Бог, и два пъти чух това — че силата е Божия.

Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc, [ (Psalms 62:13) A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho. ]

И Твоя е, Господи, милостта, защото Ти отплащаш на всекиго според делото му.