Psalms 35

Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.

(По слав. 34) Псалм на Давид. Борй се, ГОСПОДИ, с онези, които се борят със мен; бий се против онези, които се бият против мен!

Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.

Вземи щит и броня и стани ми на помощ!

Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.

Извади и копие и затвори пътя срещу преследвачите ми; кажи на душата ми: Аз съм твоето спасение!

Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.

Нека се посрамят и опозорят онези, които търсят живота ми; нека се върнат назад и бъдат посрамени онези, които замислят зло против мен!

Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.

Нека бъдат като плява пред вятъра и да ги гони Ангелът ГОСПОДЕН!

Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.

Нека пътят им бъде тъмен и хлъзгав и да ги преследва Ангелът ГОСПОДЕН!

Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.

Защото без причина скриха за мен мрежата си в яма, без причина копаха ров за душата ми.

Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.

Нека гибел неочаквано го връхлети и мрежата му, която скри, да улови самия него; нека падне в гибел!

Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.

А моята душа ще ликува в ГОСПОДА, ще се радва в спасението Му.

A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?

Всичките ми кости ще кажат: ГОСПОДИ, кой е като Теб, който избавяш сиромаха от по-силния от него, сиромаха и бедния — от грабителя му?

Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.

Неправедни свидетели стават, питат ме за неща, които не зная.

Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,

Отплащат ми зло за добро, за да осиротее душата ми.

Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.

А когато те боледуваха, аз се обличах във вретище, смирявах с пост душата си и молитвата ми се връщаше в пазвата ми.

Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.

Отнасях се като с приятел и брат, навеждах се скърбейки, като някой, който жалее за майка си.

Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.

Но те се зарадваха на препъването ми и се събраха — побойници, които не познавах, се събраха против мен; разкъсаха ме, без да спрат.

S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.

Като безбожни присмехулници на пиршество скърцаха със зъби против мен.

Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.

Господи, докога ще гледаш? Избави душата ми от техните опустошения, едничката ми душа — от лъвовете.

I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.

Ще Те прославя в голямото събрание, ще Те хваля сред многоброен народ.

Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.

Да не тържествуват над мен онези, които без причина са ми врагове; нито с очи да намигат онези, които без повод ме мразят.

Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.

Защото не говорят за мир, а против тихите на земята измислят лъжливи думи.

Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.

Отварят против мен устата си и казват: Охо, охо, очите ни видяха!

Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.

ГОСПОДИ, Ти видя, не мълчи! Господи, не бъди далеч от мен!

Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.

Стани и събуди се за правото ми; за делото ми, Боже мой и Господи мой!

Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.

Съди ме според правдата Си, ГОСПОДИ, Боже мой, и нека не ликуват над мен!

Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.

Нека не кажат в сърцето си: Охо, желанието ни се сбъдна! Нека не кажат: Погълнахме го!

Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.

Нека се посрамят и заедно се унижат онези, които се радват на нещастието ми! Нека се облекат със срам и позор онези, които се големеят против мен!

Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.

Нека ликуват и се радват онези, които желаят правдата ми, и винаги да казват: Нека ГОСПОД се възвеличи, който желае мира на слугата Си!

I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.

И езикът ми ще шепне за Твоята правда и за Твоята хвала всеки ден.