Proverbs 29

Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.

Човек, който често е изобличаван, но остава твърдоглав, ще бъде съкрушен внезапно, и то без изцеление.

Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.

Когато праведните се умножават, народът се радва, но когато безбожен управлява, народът стене.

Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.

Човек, който обича мъдростта, радва баща си, а който дружи с блудници, разпилява имота му.

Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.

Царят утвърждава страната чрез правосъдие, а подкупният я съсипва.

Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.

Човек, който ласкае ближния си, простира мрежа пред стъпките му.

Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.

В престъплението на злия има примка, а праведният се радва и се весели.

Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.

Праведният е загрижен за правото на бедните, а безбожният не се грижи да знае.

Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.

Присмивачите подпалват града, а мъдрите отклоняват гнева.

Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.

Ако мъдър човек се съди с безумен човек, той се сърди и се смее, и няма покой.

Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.

Кръвожадните мъже мразят невинния, а праведните се грижат за живота му.

Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.

Безумният изригва цялото си недоволство, а мъдрият накрая го успокоява.

Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.

Владетел, който слуша лъжливи думи, всичките му служители са безбожни.

Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.

Бедният и потисникът се срещат — ГОСПОД дава светлина на очите и на двамата.

Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.

Цар, който съди нищите с истина, престолът му ще бъде утвърден навеки.

Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.

Пръчката и изобличението дават мъдрост, а дете, оставено без грижа, засрамва майка си.

Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.

Когато безбожните се умножават, престъплението се умножава, но праведните ще видят падането им.

Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.

Поправяй сина си, и той ще ти даде спокойствие, ще даде наслада на душата ти.

Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.

Където няма видение, народът се покварява, а блажен онзи, който пази закона.

Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.

Слуга няма да се поправи само с думи, защото разбира, но няма да откликне.

Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.

Виждаш ли човек, прибързан в думите си? Има повече надежда за безумния, отколкото за него.

Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.

Който глези слугата си от детинство, най-накрая той ще стане като син.

Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.

Гневлив човек възбужда препирни и избухлив човек изобилства в престъпление.

Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.

Гордостта на човека ще го унижи, а смиреният ще придобие чест.

Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.

Който е съдружник с крадец, мрази живота си — чува клетвата, но не разкрива.

Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.

Страхът от човека слага примка, но който се уповава на ГОСПОДА, ще бъде в безопасност.

Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.

Мнозина търсят лицето на владетеля, но съдът за човека е от ГОСПОДА.

Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.

Неправедният е мерзост за праведните, а правият в пътя си е мерзост за безбожните.