Matthew 22

I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:

И Иисус пак започна да им говори с притчи, като казваше:

Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.

Небесното царство прилича на един цар, който направи сватба на сина си.

I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.

Той разпрати слугите си да повикат поканените на сватбата, но те не искаха да дойдат.

Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.

Пак изпрати други слуги, като им каза: Кажете на поканените: Ето, приготвих обяда си: юнците ми и угоените ми са заклани и всичко е готово; елате на сватбата!

Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.

Но те пренебрегнаха поканата и се разотидоха: един на своята нива, а друг – по търговията си;

Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.

а останалите хванаха слугите му и безсрамно ги оскърбиха и убиха.

A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.

А царят се разгневи, изпрати войските си и погуби онези убийци, и изгори града им.

Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.

Тогава каза на слугите си: Сватбата е готова, но поканените не бяха достойни.

Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.

Затова идете по кръстопътищата и колкото намерите, ги поканете на сватба.

I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.

И така, онези слуги излязоха по пътищата, събраха всички, които намериха – зли и добри – и сватбата се напълни с гости.

Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.

А царят, като влезе да прегледа гостите, видя там един човек, който не беше облечен в сватбарска дреха.

I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.

И му каза: Приятелю, ти как си влязъл тук, без да имаш сватбарска дреха? А той мълчеше.

Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

Тогава царят каза на служителите: Вържете му краката и ръцете и го хвърлете във външната тъмнина; там ще бъде плач и скърцане със зъби.

Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.

Защото мнозина са призвани, а малцина – избрани.

Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.

Тогава фарисеите отидоха и се съветваха как да Го впримчат в говоренето Му.

I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.

И пратиха при Него учениците си заедно с иродианите да кажат: Учителю, знаем, че си искрен, учиш в истина Божия път и не Те е грижа от никого, защото не гледаш на лицето на хората.

Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?

Затова ни кажи: Ти как мислиш? Позволено ли е да даваме данък на императора, или не?

Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?

А Иисус разбра лукавството им и каза: Защо Ме изпитвате, лицемери?

Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.

Покажете Ми данъчната монета. И те Му донесоха един динарий.

I řekl jim: Čí jest tento obraz a svrchu napsání?

И Той им каза: Чий е този образ и надпис?

Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.

Отговориха Му: На императора. Тогава Той им каза: Като е така, отдавайте императорското на императора, а Божието – на Бога.

To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.

Като чуха това, те се учудиха и като Го оставиха, си отидоха.

V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,

В същия ден дойдоха при Него садукеи, които казват, че няма възкресение, и Го попитаха, като казаха:

Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.

Учителю, Мойсей е казал: Ако някой умре бездетен, брат му да се ожени за жена му и да създаде потомство на брат си.

I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.

А между нас имаше седем братя; и първият се ожени и умря, и като нямаше потомство, остави жена си на брат си;

Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.

също и вторият, и третият – до седмия.

Nejposléze pak po všech umřela i žena.

А след всички умря и жената.

Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.

И така, при възкресението на кого от седемте ще бъде жена? Защото те всичките я имаха.

I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.

А Иисус в отговор им каза: Заблуждавате се, като не познавате Писанията, нито Божията сила.

Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.

Защото във възкресението нито се женят, нито се омъжват, а са като (Божии) ангели на небето.

O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:

А за възкресението на мъртвите не сте ли чели онова, което ви е говорено от Бога, който казва:

Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.

?Аз съм Бог Авраамов, Бог Исааков и Бог Яковов“? Той не е Бог на мъртвите, а на живите.

A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.

И множествата, които чуха това, се чудеха на учението Му.

Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.

А фарисеите, като чуха, че накарал садукеите да замълчат, се събраха заедно.

I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:

И един от тях, законник, за да Го изпита, Му зададе въпрос:

Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?

Учителю, коя е най-голямата заповед в закона?

I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.

А Той му каза: ?Да възлюбиш Господа, твоя Бог, с цялото си сърце, с цялата си душа и с целия си ум.“

To jest přední a veliké přikázání.

Това е най-голямата и първа заповед.

Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.

А втора, подобна на нея, е тази: ?Да възлюбиш ближния си както себе си.“

Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.

На тези две заповеди висят целият закон и пророците.

A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,

И когато бяха събрани фарисеите, Иисус ги попита, казвайки:

Řka: Co se vám zdá o Kristu? Čí jest syn? Řkou jemu: Davidův.

Какво мислите за Христос? Чий Син е Той? Отговориха Му: Давидов.

Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:

Каза им: Тогава как Давид чрез Духа Го нарича Господ, като казва:

Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?

?Каза Господ на моя Господ: Седи от дясната Ми страна, докато положа враговете Ти под краката Ти“?

Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?

И така, ако Давид Го нарича Господ, как тогава Той е негов Син?

A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.

И никой не можеше да Му отговори нито дума; нито пък дръзна вече някой от този ден да Му задава въпроси.