Matthew 15

A v tom přistoupí k Ježíšovi Jeruzalémští zákoníci a farizeové, řkouce:

Тогава при Иисус дойдоха фарисеи и книжници от Ерусалим и казаха:

Proč učedlníci tvoji přestupují ustanovení starších? Nebo neumývají rukou svých, když mají jísti chléb.

Защо Твоите ученици престъпват преданието на старейшините, понеже не си мият ръцете, когато ядат хляб?

A on odpovídaje, řekl jim: Pročež i vy přestupujete přikázání Boží pro ustanovení vaše?

А Той в отговор им каза: Защо и вие заради вашето предание престъпвате Божията заповед?

Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.

Защото Бог заповяда: ?Почитай баща си и майка си“; и: ?Който злослови баща или майка, непременно да се умъртви.“

Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar ode mne obětovaný, tobě prospěje, by pak i neuctil otce svého neb mateře své, bez viny bude.

Но вие казвате: Който каже на баща си или майка си: Това моето, с което би могъл да си помогнеш, е подарено на Бога, –

A takž zrušili jste přikázání Boží pro své ustanovení.

той да не дава на баща си (или майка си). Така, заради вашето предание, вие осуетихте Божията заповед.

Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka:

Лицемери! Добре е пророкувал Исая за вас, като е казал:

Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.

?Този народ (се приближава при Мен с устата си и) Ме почита с устните си, но сърцето им се намира далеч от Мен.

Nadarmoť mne ctí, učíce učení, jenž jsou přikázání lidská.

Но напразно Ме почитат, като преподават за поучение човешки заповеди.“

A svolav zástup, řekl jim: Slyšte a rozumějte.

И като повика множеството, им каза: Слушайте и разбирайте!

Ne to, což vchází v ústa, poskvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poskvrňuje člověka.

Не това, което влиза в устата, осквернява човека; а това, което излиза от устата, то осквернява човека.

Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se?

Тогава учениците се приближиха и Му казаха: Знаеш ли, че фарисеите се възмутиха, като чуха това слово?

A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj nebeský, vykořeněno bude.

А Той в отговор каза: Всяко растение, което не е насадил Моят небесен Отец, ще се изкорени.

Nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých, a povede-li slepý slepého, oba v jámu upadnou.

Оставете ги, те са слепи водачи на слепци; а ако слепец води слепеца, и двамата ще паднат в ямата.

I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství.

Петър в отговор Му каза: Обясни ни тази притча!

Ježíš pak řekl: Ještě i vy bez rozumu jste?

А Той каза: И вие ли още не проумявате?

Nerozumíte-liž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde a vypouští se ven?

Не разбирате ли, че всичко, което влиза в устата, минава през корема и се изхожда навън?

Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poskvrňují člověka.

А онова, което излиза от устата, произхожда от сърцето и то осквернява човека.

Z srdceť zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání.

Защото от сърцето произхождат зли помисли, убийства, прелюбодеяния, блудства, кражби, лъжесвидетелства, хули.

Tyť jsou věci poskvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť neposkvrňuje člověka.

Тези са нещата, които оскверняват човека; а да яде с неизмити ръце, това не го осквернява.

A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských.

И като излезе оттам, Иисус се оттегли в областта на Тир и Сидон.

A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala za ním, řkuci: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství.

И ето, една ханаанка излезе от онези места и извика, като казваше: Смили се за мен, Господи, Сине Давидов! Дъщеря ми е лошо обсебена от демон.

Kterýžto neodpověděl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Propusť ji, neboť volá za námi.

Но Той не й отговори нито дума. Учениците дойдоха и Му се молеха, като казаха: Отпрати я, защото вика след нас.

On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského.

А Той в отговор каза: Аз не съм изпратен при други, освен при загубените овце от израилевия дом.

Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi.

А тя дойде, кланяше Му се и казваше: Господи, помогни ми!

On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.

Той в отговор каза: Не е хубаво да се вземе хлябът на децата и да се хвърли на кученцата.

A ona řekla: Takť jest, Pane. Avšak štěňata jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich.

А тя каза: Да, Господи, но и кученцата ядат от трохите, които падат от трапезата на господарите им!

Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu.

Тогава Иисус в отговор й каза: О, жено, голяма е твоята вяра; нека ти бъде, както искаш. И от онзи час дъщеря й оздравя.

A odšed odtud Ježíš, šel podle moře Galilejského, a vstoupiv na horu, posadil se tam.

И като замина оттам, Иисус дойде при Галилейското езеро и се качи на хълма, и седеше там.

I přišli k němu zástupové mnozí, majíce s sebou kulhavé, slepé, němé, polámané a jiné mnohé. I kladli je k nohám Ježíšovým, a on uzdravil je,

И дойдоха при Него големи множества, които имаха със себе си куци, слепи, неми, недъгави и много други, и ги сложиха пред краката Му, и Той ги изцели.

Takže se zástupové divili, vidouce, ano němí mluví, polámaní zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. I velebili Boha Izraelského.

А множеството се чудеше, като гледаше неми да говорят, недъгави оздравели, куци да ходят и слепи да гледат. И прославиха Израилевия Бог.

Ježíš pak svolav učedlníky své, řekl: Líto mi zástupu, ješto již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli; a rozpustiti jich lačných nechci, aby nezhynuli na cestě.

А Иисус повика учениците Си и каза: Жал Ми е за множеството, защото три дни вече останаха с Мен и нямат какво да ядат; а не искам да ги разпусна гладни, да не би да им прималее по пътя.

I řekli mu učedlníci jeho: I kde bychom vzali tolik chleba na této poušti, abychom takový zástup nasytili?

Учениците Му казаха: Откъде в тази пустош толкова хляб, че да нахраним такова голямо множество?

I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm a málo rybiček.

Иисус им каза: Колко хляба имате? А те казаха: Седем, и малко рибки.

I rozkázal zástupům, aby se posadili na zemi.

Тогава заповяда на множествата да насядат на земята.

A vzav těch sedm chlebů a ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, a učedlníci zástupu.

И като взе седемте хляба и рибите, благодари и разчупи, и даде на учениците, а учениците – на множествата.

I jedli všickni a nasyceni jsou. A sebrali, což zbylo drobtů, sedm košů plných.

И ядоха всички и се наситиха; и вдигнаха останалите къшеи – седем пълни кошници.

Bylo pak těch, kteříž jedli, čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.

А онези, които ядоха, бяха четири хиляди мъже, освен жени и деца.

A rozpustiv zástupy, vstoupil na lodí. I přišel do krajiny Magdala.

И като разпусна множествата, влезе в кораба и дойде в областта на Магадан.