Luke 19

A všed Ježíš, bral se přes Jericho.

След това Иисус влезе в Ерихон и минаваше през града.

A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.

И ето, един човек на име Закхей, който беше началник на бирниците и беше богат,

I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.

искаше да види Иисус кой е, но не можеше поради множеството, защото беше малък на ръст.

A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti.

И се завтече напред и се покачи на една смокиня, за да Го види; защото щеше да мине през онзи път.

A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.

Иисус, като дойде на това място, погледна нагоре и му каза: Закхей, слез бързо, защото днес трябва да отседна у дома ти.

I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.

И той побърза да слезе и Го прие с радост.

A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.

И като видяха това, всички негодуваха, казвайки: При грешен човек влезе да отседне.

Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.

А Закхей стана и каза на Господа: Господи, ето давам половината от имота си на бедните и ако някак съм ограбил някого несправедливо, му връщам четворно.

I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův.

И Иисус му каза: Днес стана спасение на този дом; защото и този е син на Авраам.

Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.

Понеже Човешкият Син дойде да потърси и да спаси изгубеното.

Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.

И като слушаха това, Той прибави и още една притча, защото беше близо до Ерусалим и защото те си мислеха, че Божието царство щеше веднага да се яви.

I řekl: Člověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil.

Затова каза: Някой си благородник отиде в далечна страна да получи за себе си царство и да се върне.

I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.

И като повика десет от слугите си, им даде десет мнаси; и им каза: Търгувайте, докато дойда.

Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.

Но неговите граждани го мразеха и изпратиха след него посланици да кажат: Ние не искаме този да царува над нас.

I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.

А като получи царството и се върна, заповяда да му повикат онези слуги, на които беше дал парите, за да узнае кой какво е припечелил чрез търгуване.

I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.

Дойде първият и каза: Господарю, твоята мнаса спечели десет мнаси.

I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.

И той му каза: Хубаво, добри слуго! Понеже се показа верен в твърде малкото, имай власт над десет града.

A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.

Дойде и вторият и каза: Господарю, твоята мнаса принесе пет мнаси.

I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.

И на него каза: Бъди и ти над пет града.

A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.

Дойде и друг и каза: Господарю, ето твоята мнаса, която пазех скътана в кърпа,

Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.

защото се боях от теб, понеже си строг човек: взимаш това, което не си положил, и жънеш, което не си посял.

I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.

Господарят му каза: От устата ти ще те съдя, зли слуго. Знаел си, че съм строг човек, който взимам това, което не съм положил, и жъна, което не съм сял;

I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky?

тогава защо не вложи парите ми в банката, и аз, като си дойдех, щях да ги прибера с лихвата?

I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.

И каза на присъстващите: Вземете от него мнасата и я дайте на този, който има десет мнаси!

I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.

Казаха му: Господарю, той има вече десет мнаси!

I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.

Казвам ви, че на всеки, който има, ще се даде; а от този, който няма, от него ще се отнеме и това, което има.

Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou.

А онези мои неприятели, които не искаха да царувам над тях, ги доведете тук и ги посечете пред мен.

To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.

И като каза това, Иисус продължи напред, изкачвайки се за Ерусалим.

I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,

И когато се приближи до Витфагия и Витания, до хълма, наречен Елеонски, изпрати двама от учениците, като им каза:

Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.

Идете в селото, което е срещу вас, където, като влизате, ще намерите едно магаренце вързано, което никой човек не е възсядал; отвържете го и го докарайте.

A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.

И ако някой ви попита: Защо го отвързвате? – кажете така: На Господа трябва.

Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.

И изпратените отидоха и намериха както им беше казал.

A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?

И като отвързаха магаренцето, стопаните му им рекоха: Защо отвързвате магаренцето?

A oni řekli: Pán ho potřebuje.

А те казаха: На Господа трябва.

I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.

И го докараха при Иисус и като наметнаха дрехите си на магаренцето, качиха Иисус.

A když on jel, stlali roucha svá na cestě.

И Той като минаваше, хората постилаха дрехите си по пътя.

Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,

И когато вече се приближаваше до превала на Елеонския хълм, цялото множество ученици започнаха да се радват и със силен глас да славят Бога за всичките чудеса, които бяха видели, казвайки:

Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.

Благословен Царят, който иде в Господното Име! Мир на небето и слава във висините!

Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.

А някои от фарисеите сред множеството Му казаха: Учителю, смъмри учениците Си!

I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.

И Той в отговор каза: Казвам ви, че ако тези млъкнат, то камъните ще извикат.

A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,

И като се приближи и видя града, плака за него и каза:

Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých.

Да беше знаел ти, да, и ти, поне в този (твой) ден това, което служи за мира ти! Но сега това е скрито от очите ти.

Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.

Защото ще дойдат върху теб дни, когато твоите неприятели ще издигнат окопи около теб, ще те обсадят, ще те притеснят отвред

A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.

и ще сравнят със земята и теб, и децата ти в теб, и няма да оставят в теб камък върху камък; защото ти не позна времето, когато беше посетен.

A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,

И като влезе в храма, започна да изпъжда онези, които продаваха, като им казваше:

Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.

Писано е: ?И домът Ми ще бъде молитвен дом“; а вие го направихте ?разбойнически вертеп“.

I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.

И поучаваше всеки ден в храма. А главните свещеници, книжниците и народните първенци се стараеха да Го погубят,

A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.

но не намираха какво да направят, понеже целият народ се беше прилепил към Него да Го слуша.