Luke 18

Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati,

Каза им и една притча за това, че трябва винаги да се молят и да не се уморяват, като каза:

Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál a člověka nestyděl.

В един град имаше един съдия, който не се боеше от Бога и човека не зачиташе.

Byla pak vdova jedna v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.

В същия град имаше една вдовица, която идваше при него и му казваше: Отдай ми правото спрямо противника ми!

A on nechtěl za dlouhý čas. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, a člověka nestydím,

Но той за известно време не искаше. Но после си каза: Въпреки че не се боя от Бога и хората не зачитам,

Však že mi pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.

пак, понеже тази вдовица ми досажда, ще й отдам правото, да не би да ме измори с непрекъснатото си идване.

I dí Pán: Slyšte, co praví soudce nepravý.

И Господ каза: Слушайте какво каза неправедният съдия!

A což by pak Bůh nepomstil volených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?

А Бог няма ли да отдаде правото на Своите избрани, които викат към Него ден и нощ, и ще се бави ли спрямо тях?

Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?

Казвам ви, че ще им отдаде правото скоро. Но когато дойде Човешкият Син, ще намери ли вяра на земята?

I řekl také k některým, kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných sobě za nic nevážíce, podobenství toto:

Също и на онези, които разчитаха на себе си, че са праведни, и презираха другите, каза и тази притча:

Dva muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus a druhý publikán.

Двама души: единият фарисей, а другият бирник, се изкачиха в храма да се помолят.

Farizeus stoje soukromí, takto se modlil: Bože, děkuji tobě, že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán.

Фарисеят, като се изправи, се молеше в себе си така: Боже, благодаря Ти, че не съм като другите хора – грабители, неправедни, прелюбодейци, също и като този бирник.

Postím se dvakrát do téhodne, desátky dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu.

Постя два пъти в седмицата, давам десятък от всичко, което придобия.

Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti, ale bil se v prsy své, řka: Bože, buď milostiv mně hříšnému.

А бирникът, като стоеше надалеч, не искаше дори очите си да повдигне към небето, а се биеше в гърди и казваше: Боже, бъди милостив към мен, грешника.

Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.

Казвам ви, че този слезе у дома си оправдан, а не онзи; защото всеки, който възвишава себе си, ще бъде смирен, а който смирява себе си, ще бъде възвисен.

Přinášeli také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim.

Донесоха още при Него малките си деца, за да се докосне до тях; а учениците, като видяха, ги смъмриха.

Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.

Но Иисус ги повика и каза: Оставете децата да дойдат при Мен и не ги възпирайте, защото на такива е Божието царство.

Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť do něho.

Истина ви казвам: който не приеме Божието царство като детенце, той никак няма да влезе в него.

I otázalo se ho jedno kníže, řka: Mistře dobrý, co čině, život věčný obdržím?

И някой си началник Го попита, казвайки: Благи Учителю, какво да направя, за да наследя вечен живот?

I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.

А Иисус му каза: Защо Ме наричаш благ? Никой не е благ освен Един, Бог.

Však umíš přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.

Знаеш заповедите: ?Не прелюбодействай; не убивай; не кради; не лъжесвидетелствай; почитай баща си и майка си.“

On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.

А той каза: Всичко това съм опазил от младостта си.

Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.

Иисус, като чу, му каза: Едно още не ти достига. Продай всичко, което имаш, и го раздай на бедните, и ще имаш съкровище на небето; и ела и Ме следвай.

On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.

А той, като чу това, много се наскърби, защото беше твърде богат.

A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!

И Иисус, като го видя, че много се наскърби, каза: Колко трудно ще влязат в Божието царство онези, които имат богатство!

Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.

Защото по-лесно е камила да мине през иглени уши, отколкото богат да влезе в Божието царство.

Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?

А онези, които чуха това, казаха: Тогава кой може да се спаси?

A on dí jim: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.

А Той каза: Невъзможното за хората е възможно за Бога.

I řekl Petr: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.

А Петър каза: Ето, ние оставихме всичко и Те последвахме.

On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, nebo dítky, pro království Boží,

А Той им каза: Истина ви казвам: няма никой, който да е оставил къща или родители, или братя, или жена, или деца заради Божието царство,

Aby nevzal v tomto času mnohem více, v budoucím pak věku míti bude život věčný.

и който да не получи многократно повече в сегашно време, а в идващия свят – вечен живот.

Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka.

И като взе дванадесетте при Себе Си, им каза: Ето, изкачваме се към Ерусалим и всичко, което е писано чрез пророците за Човешкия Син, ще се изпълни,

Nebo vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen i uplván.

защото ще бъде предаден на езичниците, които ще се подиграят с Него и ще Го оскърбят, и ще Го заплюят,

A ubičujíce, zamordují jej, ale on třetího dne z mrtvých vstane.

и ще Го бият, и ще Го убият; и на третия ден ще възкръсне.

Oni pak tomu nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.

Но те не разбираха нищо от това; тази дума беше скрита за тях и те не разбираха това, което се казваше.

I stalo se, když se přibližoval k Jericho, slepý jeden seděl podle cesty, žebře.

А когато Той се приближаваше до Ерихон, един слепец седеше край пътя да проси.

A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo?

И като чу, че минава народ, попита какво е това.

I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde.

И му казаха, че Иисус Назарянинът минава.

I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!

Тогава той извика, като каза: Иисусе, Сине Давидов, смили се над мен!

A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou!

А тези, които вървяха отпред, го смъмриха, за да млъкне; но той още повече викаше: Сине Давидов, смили се над мен!

Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho,

И така, Иисус се спря и заповяда да Му го доведат. И когато онзи се приближи, Той го попита:

Řka: Co chceš, ať tobě učiním? On pak dí: Pane, ať vidím.

Какво искаш да ти сторя? А той каза: Господи, да прогледам.

A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá tě uzdravila.

Иисус му каза: Прогледай! Твоята вяра те изцели.

A ihned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.

И той веднага прогледа и Го последва, като славеше Бога. И целият народ, като видя това, въздаде хвала на Бога.