Job 24

Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?

Понеже времената не са скрити от Всемогъщия, защо онези, които Го познават, не виждат дните Му?

Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.

Едни преместват граници, грабят стадо и го пасат.

Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.

Откарват магарето на сирачетата, вземат в залог говедото на вдовицата.

Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.

Изтласкват бедните от пътя, сиромасите на земята заедно се крият.

Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.

Ето, като диви магарета в пустинята те излизат по работата си, подраняват за грабеж; пустинята им дава хляб и за децата им.

Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.

Жънат фуража си в полето и събират пабиръка от лозето на безбожния.

Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.

Прекарват нощта голи, без дрехи, и нямат завивка в студа.

A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.

Планински дъждове ги мокрят, прегръщат скалата, понеже нямат подслон.

Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.

Други грабват сирачето от майчината гръд и вземат залог от сиромаха.

Nahého opouštějí , že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.

Карат голия да си отиде без дреха и които носят сноповете, остават гладни.

Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.

Изстискват масло в оградите им и тъпчат линовете им, но пак са жадни.

Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.

Хора стенат из града и душите на ранените викат, но Бог не им счита безумие.

Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.

Тези са противниците на светлината, не познават пътищата й и не стоят в пътеките й.

Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.

Убиецът става преди светлината, убива сиромаха и бедния, а нощем е като крадец.

Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.

И окото на прелюбодееца чака здрача и казва: Око няма да ме види! — и слага покривало на лицето си.

Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.

В тъмнината се разбиват къщи; а през деня те се затварят, не познават светлината.

Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.

Защото зората за всички тях е смъртна сянка, защото познават ужасите на смъртната сянка.

Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.

Лек е по лицето на водите, прокълнат на земята е делът им, не се обръща повече към пътя за лозята.

Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili.

Както сушата и жегата поглъщат снежните води, така и Шеол — съгрешилите.

Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.

Утробата ще го забрави, червеят се храни сладко с него. Няма вече да се помни и неправдата ще се строши като дърво.

Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.

Онеправдава неплодната, която не ражда, и не прави добро на вдовицата.

Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.

Влачи силните със силата Си; става, и никой не е сигурен за живота си.

Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.

Той им дава безопасност, и те се успокояват, но очите Му са върху пътищата им.

Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.

Възвисяват се за малко, и ги няма; снижават се, и като всички си отиват; отсичат се като глави на класове.

Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?

Сега, ако не е така, кой ще докаже, че лъжец съм, и кой речта ми ще унищожи?