Ecclesiastes 10

Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje.

Умрели мухи развалят маслото на мировареца и го правят да вони; същото прави и малко безумие на един, който е уважаван за мъдрост и чест.

Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho.

Разумът на мъдрия е в десницата му, а разума на безумния — в левицата му.

I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechněm znáti dává, že blázen jest.

Дори когато безумният ходи по пътя, той няма разум и показва на всекиго, че е безумен.

Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým.

Ако духът на владетеля се надигне против теб, не напускай мястото си, защото кротостта предотвратява големи грехове.

Jest zlá věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, totiž neprozřetelnost, kteráž pochází od vrchnosti,

Има зло, което видях под слънцето, като грешка, произхождаща от владетеля —

Že blázen postaven bývá v důstojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají.

безумието се поставя на голяма почит, а богатите седят на скромни места.

Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci.

Видях слуги на коне и князе да ходят на земята като слуги.

Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.

Който копае яма, ще падне в нея и който разбива ограда, змия ще го ухапе.

Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho.

Който копае камъни, ще се рани от тях; който цепи дърва, се излага на опасност от тях.

Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost.

Ако се притъпи желязото и човек не наточи острието, трябва да използва повече сила. А мъдростта е полезна за оправяне.

Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.

Ако змията ухапе, преди да бъде омаяна, няма полза за омайвача.

Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.

Думите от устата на мъдрия са благодатни, а устните на безумния ще го погълнат;

Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.

началото на думите на устата му е безумие, и краят на говоренето му е дива лудост.

Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?

Безумният умножава думи, но човек не знае какво ще бъде, и кой може да му извести какво ще бъде след него?

Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti.

Трудът на безумните ги уморява, понеже те дори не знаят как да отидат в града.

Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují.

Горко ти, земьо, когато царят ти е дете и първенците ти преяждат сутрин!

Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.

Блазе ти, земьо, когато царят ти е син на благородни и първенците ти ядат навреме — за укрепване, а не за напиване!

Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu.

От леност се съсипва къщният покрив и от безделието на ръцете къщата прокапва.

Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají.

Угощение се приготвя за забавление и виното весели живота, а парите отговарят на всичко.

Ani sám u sebe králi nezlořeč, ani v skrýších pokoje svého nezlořeč mocnějšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což křídla má, vyjevilo by řeč tvou.

Не проклинай царя дори и в мисълта си и не проклинай богатия дори и в спалнята си, защото небесна птица може да отнесе гласа ти и крилата птица да разкаже това.