Amos 6

Běda pokoj majícím na Sionu, a doufajícím v horu Samařskou, kteréžto hory jsou slovoutné mimo jiné u těch národů, k nimž se scházejí dům Izraelský.

Горко на безгрижните в Сион и на сигурните на хълма Самария, на първенците на първия от народите, при които идва израилевият дом!

Projděte až do Chalne, a odtud jděte do Emat veliké, a sstupte do Gát Filistinských, a shlédněte, jsou-li která království lepší nežli tato? Jest-li větší jejich kraj nežli kraj váš?

Преминете в Халне и вижте; и идете оттам в големия Емат и слезте в Гет филистимски — те по-добри ли са от тези царства? Или областта им е по-голяма от вашата област?

Kteříž smyslíte, že jest daleko den bídy, a přistavujete stolici nátisku.

Вие, които отдалечавате злия ден и доближавате седалището на насилието,

Kteříž léhají na ložcích slonových, a rozkošně sobě počínají na postelích svých, kteříž jídají berany z stáda a telata nejtučnější,

които лежите на кревати от слонова кост и се изтягате на леглата си, и ядете угоените от стадото и телетата отсред обора,

Přizpěvujíce k loutně jako David, vymýšlejíce sobě nástroje muzické.

които фантазирате под звука на арфата и като Давид си измисляте музикални инструменти,

Kteříž pijí z bání vinných, a drahými mastmi se maží, aniž jsou čitelni bolesti pro potření Jozefovo.

които пиете вино с паници и се мажете с най-добрите масла, а не скърбите за бедствието на Йосиф —

Pročež jižť půjdou v zajetí v prvním houfu stěhujících se, a tak nastane žalost těm, kteříž sobě rozkošně počínají.

и затова сега ще отидат в плен с първите пленени и шумните празненства на изтягащите се ще се прекратят.

Přisáhl Panovník Hospodin skrze sebe samého, dí Hospodin Bůh zástupů: V ohavnosti mám pýchu Jákobovu, i paláců jeho nenávidím, pročež vydám město i vše, což v něm jest.

Господ БОГ се закле в Себе Си, заявява ГОСПОД, Бог на Войнствата: Аз се отвращавам от надменността на Яков и мразя дворците му и ще предам града и всичко, което го изпълва.

I stane se, že pozůstane-li deset osob v domě jednom, i ti zemrou.

И десет души ако останат в една къща, ще умрат.

A vezme někoho strýc jeho, aneb ten, kterýž mu strojí pohřeb, aby vynesl kosti z domu, a dí tomu, kdož jest v pokoji domu: Jest-liž ještě s tebou kdo? I dí: Není žádného. I řekne: Mlč, proto že nepřipomínali jména Hospodinova.

И когато чичото на умрелия и онзи, който ще го гори, го вдигне да изнесе костите от къщата, ако каже на онзи, който е по-навътре в къщата: Има ли още някой с теб? — и той отговори: Няма. — тогава ще каже: Мълчи, за да не се споменава Името на ГОСПОДА!

Nebo aj, Hospodin přikáže, a bíti bude na dům veliký přívaly, a na dům menší rozsedlinami.

Защото, ето, ГОСПОД заповядва, и голямата къща ще бъде разбита на парчета, а малката къща — на трески.

Zdaliž koni běžeti mohou po skále? Zdaliž ji kdo orati může voly? Nebo jste proměnili soud v jed, a ovoce spravedlnosti v pelynek,

Ще тичат ли коне по скала? Ще оре ли някой там с волове? А вие обърнахте правосъдието в жлъчка и плода на правдата — в пелин,

Vy, kteříž se veselíte, ano není z čeho, říkajíce: Zdaliž jsme svou silou nevzali sobě rohů?

вие, които се радвате на нищожното, които казвате: Не си ли придобихме могъщество със силата си?

Ale aj, já vzbudím proti vám, ó dome Izraelský, praví Hospodin Bůh zástupů, národ, kterýž vás ssouží, odtud, kudy se jde do Emat, až do potoka roviny.

Защото, ето, Аз ще надигна против вас народ, доме израилев, заявява ГОСПОД, Бог на Войнствата, и те ще ви притиснат от прохода на Емат до потока на равнината.