II Samuel 22

Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.

И Давид говори на ГОСПОДА думите на тази песен в деня, когато ГОСПОД го избави от ръката на всичките му врагове и от ръката на Саул.

A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.

И каза: ГОСПОД е скала моя, крепост моя и избавител мой.

Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.

Бог е моя канара, на когото се уповавам, щит мой и рогът на спасението ми, висока моя кула и мое прибежище, мой спасител — Ти ме избавяш от насилие.

Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.

Ще призова ГОСПОДА, който е достоен за хвала, и ще бъда спасен от враговете си.

Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.

Защото вълните на смъртта ме обхванаха, пороите на злото ме ужасиха.

Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne.

Връзките на Шеол ме обвиха, примките на смъртта ме стигнаха.

V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.

В притеснението си призовах ГОСПОДА и призовах своя Бог. От храма Си Той чу гласа ми и викът ми стигна до ушите Му.

Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.

Тогава земята се поклати и потресе, основите на небето се разлюляха и поклатиха, защото Той се разгневи.

Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.

Дим се издигаше от ноздрите Му и огън от устата Му пояждаше, въглени се разпалиха от Него.

Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.

Той сведе и небесата и слезе и мрак беше под краката Му.

I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.

Възседна на херувим и долетя, и се яви на крилете на вятъра.

Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.

Направи от мрака шатри около Себе Си, насъбраните води, гъсти небесни облаци.

Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.

От блясъка пред Него се разпалиха огнени въглени.

Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.

ГОСПОД прогърмя от небето и Всевишният издаде гласа Си.

Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.

Изпрати стрели и ги разпръсна, светкавица — и ги обърка.

I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.

Тогава се видяха коритата на моретата, основите на света се откриха от смъмрянето на ГОСПОДА, от духането на дъха на ноздрите Му.

Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.

Посегна от горе, взе ме, извлече ме от големи води.

Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.

Избави ме от силния ми враг, от онези, които ме мразеха, защото бяха по-силни от мен.

Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.

Те ме стигнаха в деня на бедствието ми, но ГОСПОД ми стана подкрепа.

Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.

И Той ме изведе на широко, освободи ме, защото благоволи в мен.

Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.

ГОСПОД ми отдаде според правдата ми, според чистотата на ръцете ми ми отплати,

Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.

защото пазих пътищата на ГОСПОДА и не се отклоних от моя Бог в безбожие;

Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.

защото всичките Му правила бяха пред мен, и наредбите Му — не се отдалечих от тях;

A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.

и непорочен бях пред Него и се опазих от беззаконието си.

Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.

И ГОСПОД ми отплати според правдата ми, според чистотата ми пред очите Му.

Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.

Към милостивия милостив ще се покажеш, към непорочния непорочен ще се покажеш,

K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.

към чистия чист ще се покажеш, а към кривия противен ще се покажеш.

Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.

И потиснат народ Ти ще спасиш, но очите Ти са против гордите, Ти ги унижаваш.

Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.

Ти си мой светилник, ГОСПОДИ; ГОСПОД озарява тъмнината ми.

Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.

Защото с Теб разбивам полк, с моя Бог прескачам стена.

Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.

Бог — пътят Му е съвършен, словото на ГОСПОДА е изпитано, Той е щит за всички, които се уповават на Него.

Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?

Защото кой е Бог освен ГОСПОД? И кой е канара освен нашия Бог?

Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.

Бог е силната ми крепост и води съвършено пътя ми.

Činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.

Прави краката ми като на елените и ме поставя на височините ми.

Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.

Учи ръцете ми да воюват и ръцете ми опъват бронзов лък.

Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.

И Ти ми даде щита на спасението Си и снизхождението Ти ме възвеличи.

Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.

Ти разшири стъпките ми под мен и краката ми не се подхлъзнаха.

Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.

Гоних враговете си и ги изтребих, и не се върнах, докато не се довършиха.

Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.

Довърших ги и ги разбих, и не се вдигнаха, и паднаха под краката ми.

Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.

И Ти ме препаса със сила за бой, повали под мен онези, които се надигат против мен.

Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.

Обърна към мен гърба на враговете ми, унищожих онези, които ме мразеха.

Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.

Огледаха се, но нямаше кой да ги спаси, към ГОСПОДА, но не им отговори.

I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.

И аз ги стрих като земния прах, смачках ги и ги стъпках като уличната кал.

Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.

И Ти ме избави от разприте на народа ми, запази ме за глава на народите; народ, който не познавах, ми слугува.

Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.

Чужденци ми се покоряват лицемерно; щом чуха, ми се подчиниха.

Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.

Чужденци отслабват и излизат разтреперени от крепостите си.

Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,

Жив е ГОСПОД, и благословена канарата ми! И да се възвиси Бог, канарата на спасението ми,

Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.

Бог, който отмъсти за мен и покори под мен народите,

Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.

и който ме изведе отсред враговете ми. Да, Ти ме извиси над онези, които се надигнаха против мен, избави ме от насилника.

Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.

Затова, ГОСПОДИ, ще Те славя сред народите и Името Ти ще възпея.

Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.

Ти правиш велики спасенията на царя Си и оказваш милост на помазаника Си, на Давид и на потомството му до века.