Psalms 94

Bože osvetniče, Jahve, Bože osvetniče, pokaži se.
Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
Ustani ti što sudiš zemlju, po zasluzi plati oholima!
Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
Dokle će bezbošci, Jahve, dokle će se bezbošci hvastati?
Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
Dokle će brbljati, drsko govoriti, dokle će se bezakonici hvastati?
Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
Tlače narod tvoj, Jahve, i baštinu tvoju pritišću;
Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
kolju udovicu i pridošlicu, sirotama život oduzimlju
Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
i govore: "Jahve ne vidi! Ne opaža Bog Jakovljev!"
Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
Shvatite, lude u narodu: bezumni, kad ćete se urazumiti?
Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
Onaj što uho zasadi da ne čuje? Koji stvori oko da ne vidi?
Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?
Onaj što odgaja narode da ne kazni - Onaj što ljude uči mudrosti?
Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
Jahve poznaje namisli ljudske: one su isprazne.
Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.
Blago onom koga ti poučavaš, Jahve, i učiš Zakonu svojemu:
Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
da mu mir udijeliš od nesretnih dana, dok se grob kopa zlikovcu.
Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
Jer neće Jahve odbaciti naroda svojega i svoje baštine neće napustiti;
Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
jer će se pravo dosuditi pravednosti i za njom će ići svi čestiti srcem.
Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
Tko će ustati za me protiv zlotvora? Tko će se zauzeti za me protiv zločinaca?
Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
Da mi Jahve ne pomaže, brzo bih sišao u mjesto tišine.
Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
Čim pomislim: "Noga mi posrće", dobrota me tvoja, o Jahve, podupire.
Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
Kad se skupe tjeskobe u srcu mome, tvoje mi utjehe dušu vesele.
Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
Zar je bezbožno sudište u savezu s tobom kad nevolje stvara pod izlikom zakona?
Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
Nek' samo pritišću dušu pravednog, nek' osuđuju krv nedužnu:
Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
Jahve mi je utvrda, Bog - hrid utočišta moga.
Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
Platit će im bezakonje njihovo, njihovom će ih zloćom istrijebiti, istrijebit će ih Jahve, Bog naš.
Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.