Psalms 71

Tebi si, Jahve, utječem, ne daj da se ikada postidim!

V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.

U pravdi me svojoj spasi i izbavi, prikloni uho k meni i spasi me!

Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.

Budi mi hrid utočišta i čvrsta utvrda spasenja: jer ti si stijena i utvrda moja.

Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.

Bože moj, istrgni me iz ruke zlotvora, iz šake silnika i tlačitelja:

Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.

jer ti si, o Gospode, ufanje moje, Jahve, uzdanje od moje mladosti!

Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.

Na te se oslanjam od utrobe; ti si mi zaštitnik od majčina krila: u te se svagda uzdam.

Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.

Mnogima postadoh čudo, jer ti si mi bio silna pomoć.

Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.

Usta mi bijahu puna tvoje hvale, slaviše te svaki dan!

Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.

Ne zabaci me u starosti: kad mi malakšu sile, ne zapusti me!

Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.

Jer govore o meni moji dušmani, i koji me vrebaju složno se svjetuju:

Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,

"Bog ga je napustio; progonite ga i uhvatite jer nema tko da ga spasi!"

Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.

O Bože, ne stoj daleko od mene, Bože moj, pohitaj mi u pomoć!

Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.

Neka se postide i propadnu koji traže moj život; nek' se sramotom i stidom pokriju koji mi žele nesreću!

Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.

A ja ću se uvijek uzdati, iz dana u dan hvaleć' te sve više.

Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.

Ustima ću naviještati pravednost tvoju, povazdan pomoć tvoju: jer im ne znam broja.

Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.

Kazivat ću silu Jahvinu, Gospode, slavit ću samo tvoju pravednost.

Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.

Bože, ti mi bijaše učitelj od mladosti moje, i sve do sada naviještam čudesa tvoja.

Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.

Ni u starosti, kad posijedim, Bože, ne zapusti me, da kazujem mišicu tvoju naraštaju novom i svima budućima silu tvoju,

Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.

i pravednost tvoju, Bože, koja seže do neba, kojom učini velika djela. Bože, tko je kao ti!

Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?

Trpljenja mnoga i velika bacio si na me: ali ti ćeš me opet oživiti i opet me podići iz dubine zemlje.

Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.

Povećaj dostojanstvo moje i opet me utješi:

Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.

A ja ću uz harfu slaviti tvoju vjernost, o Bože, svirat ću ti u citaru, Sveče Izraelov!

I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.

Moje će usne klicati pjevajuć' tebi i moja duša koju si spasio.

Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.

I moj će jezik svagda slaviti pravdu tvoju, jer su postiđeni i posramljeni oni što traže moju nesreću.

Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.