Psalms 58

Zborovođi. Po napjevu "Ne pogubi!" Davidov. Miktam.

Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazuj, Davidův žalm zlatý.

Zar doista krojite pravdu, vi moćni, zar sudite pravo, sinovi ljudski?

Právě-liž vy, ó shromáždění, spravedlnost vypovídáte? Upřímě-liž soudy činíte, vy synové lidští?

Ne, već bezakonje smišljeno činite, po zemlji vam ruke dijele nepravde.

Anobrž raději nepravosti v srdci ukládáte, a násilí rukou svých v zemi této odvažujete.

Na krivu su putu bezbošci od krila majčina, na krivu su putu lašci od utrobe.

Uchýlili se bezbožníci hned od narození, pobloudili hned od života matky, mluvíce lež.

U njima je otrov kao u zmije, kao u ljutice što uši začepljuje

Jed v sobě mají jako jedovatý had, jako lítý had hluchý, kterýž zacpává ucho své,

da glas čarobnjakov ne čuje ni glas bajača vješta bajanju.

Aby neslyšel hlasu zaklinačů, a čarodějníka v čářích vycvičeného.

O Bože, polomi im zube u ustima; razbij, o Jahve, čeljusti lavićima!

Ó Bože, potři jim zuby v ústech jejich, střenovní zuby lvíčat těch polámej, Hospodine.

K'o vode što hitro otječu neka se razliju, k'o zgažena trava neka se osuše.

Nechť se rozplynou jako voda, a zmizejí; ať jsou jako ten, kterýž napíná luk, jehož však střely se lámí,

Nek' budu k'o puž koji se pužuć' rastoči, k'o pometnut plot nek' sunca ne vide.

Jako hlemejžď, kterýž tratí se a mizí, jako nedochůdče ženy, ješto nespatřilo slunce.

Prije nego vam kotlovi trnje osjete, dok je zeleno, neka ga vihor odnese.

Prvé než lidé pocítí trní jejich a bodláku, hned za živa zapálením jako vichřicí zachváceni budou.

Radostan će biti pravednik kad ugleda odmazdu, noge će prati u krvi zlotvora. [ (Psalms 58:12) I reći će ljudi: "Pravednik plod svoj ima! Još ima Boga da sudi na zemlji!" ]

I bude se veseliti spravedlivý, když uzří pomstu, nohy své umyje ve krvi bezbožníka. [ (Psalms 58:12) Ano dí každý: V pravdě, žeť má užitek spravedlivý, jistě, žeť jest Bůh soudce na zemi. ]