Psalms 55

Zborovođi. Uza žičana glazbala. Poučna pjesma. Davidova.
Přednímu kantoru na neginot, vyučující žalm Davidův.
Počuj mi, Bože, molitvu, ne krij se molbi mojoj:
Slyš, ó Bože, modlitbu mou, a neskrývej se před prosbou mou.
obazri se na me i usliši me! Mučim se u svojoj tjeskobi,
Pozoruj a vyslyš mne, neboť naříkám v úpění svém, a kormoutím se,
zbuni me vika dušmanska i tlačenje grešničko. Navališe na me nesrećom, bijesno me progone.
A to pro křik nepřítele, pro nátisk bezbožníka; neboť sčítají na mne lživé věci, a s vzteklostí se proti mně postavují.
Srce mi je ustreptalo i strah me samrtni spopade.
Srdce mé bolestí ve mně, a strachové smrti připadli na mne.
Užas me i trepet hvata, groza me obuze.
Bázeň a strach přišel na mne, a hrůza přikvačila mne.
Zavapih: "O, da su mi krila golubinja, odletio bih da otpočinem!
I řekl jsem: Ó bych měl křídla jako holubice, zaletěl bych a poodpočinul.
Daleko, daleko bih letio, u pustinji se nastanio;
Aj, daleko bych se vzdálil, a přebýval bych na poušti. Sélah.
brzo bih si potražio sklonište od bijesne oluje i vihora."
Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici.
Smeti ih, Gospode, podvoji im jezike, jer nasilje i svađu vidim u gradu;
Zkaz je, ó Pane, změť jazyk jejich, neboť jsem spatřil bezpráví a rozbroj v městě.
danju i noću zidinama kruže; bezakonja su i nevolje u njemu.
Dnem i nocí ty věci je obkličují po zdech jeho, a v prostředku jeho jest nepravost a převrácenost.
Usred njega zasjede, s ulica mu nepravda i podlost ne odlaze.
Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho.
Da me pogrdio dušmanin, bio bih podnio; da se digao na me koji me mrzi, pred njim bih se sakrio.
Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním:
Ali ti, ti si to bio, meni jednak, prijatelj moj, moj pouzdanik
Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;
s kojim sam slatko drugovao i složno hodismo u Domu Božjemu.
Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího společně chodívali.
Smrt neka ih zaskoči, živi nek' siđu u Podzemlje jer im je pakost u stanu i srcu.
Ó by je smrt náhle přikvačila, tak aby za živa sstoupiti musili do pekla; nebo jest nešlechetnost v příbytcích jejich a u prostřed nich.
A ja ću Boga prizvati, i Jahve će me spasiti.
Já pak k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne.
Večerom, jutrom i o podne tužan ću jecati, i on će čuti vapaj moj.
U večer, i ráno, též o poledni modliti se, a nezbedně volati budu, až i vyslyší hlas můj.
Dat će mi mira od onih koji me progone: jer mnogi su protiv mene.
Vykoupíť duši mou, tak aby v pokoji byla před válkou proti mně; nebo veliké množství bylo jich při mně.
Bog će čuti i njih poniziti, Onaj koji kraljuje odvijeka, jer se ne popravljaju, Boga se ne boje.
Vyslyšíť Bůh silný, a je ssouží, (neboť sedí od věčnosti, Sélah), proto že nenapravují, aniž se bojí Boha.
Podižu ruke na prijatelje, savez svoj oskvrnjuju.
Vztáhl ruce své na ty, kteříž s ním pokoj měli, a zrušil smlouvu svou.
Usta su im glađa od maslaca, a srce ratoborno; riječi blaže od ulja, a oni - isukani mačevi.
Libější než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj; měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako mečové.
Povjeri Jahvi svu svoju brigu, i on će te pokrijepiti: neće dati da ikada posrne pravednik. [ (Psalms 55:24) A njih ti, o Bože, strmoglavi u jamu grobnu! Krvoloci i varalice ni polovicu dana neće doživjeti! A ja se u tebe uzdam! ]
Uvrz na Hospodina břímě své, a onť opatrovati tě bude, aniž dopustí, aby na věky pohnut byl spravedlivý. [ (Psalms 55:24) Ale onyno, ty Bože, svedeš do jámy zatracení; lidé zajisté vražedlní a lstiví nedojdou polovice dnů svých, já pak v tebe doufati budu. ]