Psalms 109

Zborovođi. Psalam. Davidov. Bože, diko moja, nemoj šutjeti!

Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.

Usta bezbožna i prijevarna na me se otvaraju, govore mi jezikom lažljivim,

Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.

riječima me mržnje okružuju, bezrazložno me napadaju.

A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.

Za moju me ljubav oni optužuju, a ja se samo molim.

Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.

Uzvraćaju mi zlo za dobro, mržnju za ljubav moju.

Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.

"Digni protiv njega bezbožnika i tužitelj nek' mu stane zdesna!

Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.

Kad mu se bude sudilo, nek' bude osuđen, i molitva mu se za grijeh uzela!

Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.

Dani njegovi nek' budu malobrojni, njegovu službu nek' dobije drugi!

Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.

Djeca njegova nek' postanu siročad, a njegova žena udovica!

Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.

Nek' mu djeca budu skitnice, prosjaci, nek' budu bačena iz opustjelih domova!

Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.

Nek' mu lihvar prigrabi sav posjed, tuđinci nek' razgrabe plod muke njegove!

Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.

Nitko ne imao prema njemu samilosti, nitko se ne smilovao siročadi njegovoj!

Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.

Neka mu se zatre potomstvo, u drugome koljenu neka se utrne ime njegovo!

Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.

Spominjao se Jahve grijeha njegovih, i grijeh njegove majke nek' se ne izbriše:

Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.

nek budu svagda Jahvi pred očima! Neka se sa zemlje izbriše spomen njihov!"

Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,

Jer se ne spomenu da čini milosrđe, već proganjaše bijedna i uboga i u smrt gonjaše čovjeka srca shrvana.

Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.

Prokletstvo je ljubio, pa neka ga stigne; blagoslova ne htjede, daleko nek' je od njega!

Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.

Prokletstvom nek' se odjene kao haljinom, neka kao voda uđe u njega i kao ulje u kosti njegove.

A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.

Bilo mu haljinom kojom se pokriva, pojas kojim se svagda paše!

Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.

Tako nek' plati Jahve tužiteljima mojim koji zlo govore protiv duše moje!

Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.

A ti, Jahve, Gospode, rad imena svog zauzmi se za me, spasi me jer je dobrostiva ljubav tvoja!

Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.

Jer bijedan sam i ubog, i srce je moje ranjeno u meni.

Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.

K'o sjena što se naginje ja nestajem, progone me kao skakavca.

Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.

Od posta mi koljena klecaju i tijelo moje omrša.

Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.

Ruglom sam njima postao, kimaju glavom kad me vide.

Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.

Pomozi mi, Jahve, Bože moj, po doborti me svojoj spasi!

Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,

Nek' upoznaju da je ovo ruka tvoja i da si ti ovo učinio, Jahve!

Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.

Oni nek' proklinju, ti blagoslivljaj; nek' se postide koji se na me podižu, a sluga tvoj nek' se raduje!

Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.

Stidom nek' se odjenu tužitelji moji i sramotom svojom nek' se k'o plaštem pokriju!

Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.

Slavit ću Jahvu iz svega grla i hvalit' ga u veliku mnoštvu

Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,

jer stoji s desne siromahu da mu dušu spasi od sudaca.

Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.