Proverbs 26

Kao snijeg ljeti ili kiša o žetvi, tako pristaju počasti bezumnomu.

Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.

Kao vrabac kad prhne i lastavica kad odleti, tako se i bezrazložna kletva ne ispunja.

Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.

Bič konju, uzda magarcu, a šiba leđima bezumnika.

Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.

Ne odgovaraj bezumniku po njegovoj ludosti, da mu i sam ne postaneš jednak.

Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.

Odgovori bezumniku po ludosti njegovoj, da se ne bi učinio sam sebi mudar.

Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.

Odsijeca noge sebi i gorčinu pije tko po bezumnom poruke šalje.

Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.

Klecava bedra u hromoga - mudra je izreka u ustima bezumničkim.

Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.

Kamen za praćku vezuje tko bezumnom iskazuje čast.

Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.

Trnovita grana u ruci pijanice: mudra izreka u ustima bezumnika.

Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.

Strijelac koji ranjava sve prolaznike: takav je onaj tko unajmljuje bezumnika.

Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.

Bezumnik se vraća svojoj ludosti kao što se pas vraća na svoju bljuvotinu.

Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.

Vidiš li čovjeka koji se sam sebi mudrim čini? Znaj, i od bezumnika ima više nade nego od njega!

Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.

Lijenčina veli: "Zvijer je na putu, i lav je na ulicama."

Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.

Kao što se vrata okreću na stožerima svojim, tako i lijenčina na postelji svojoj.

Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.

Lijenčina umače ruku u zdjelu, ali je ne može prinijeti ustima.

Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.

Lijenčina se čini sebi mudrijim od sedmorice koji umno odgovaraju.

Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.

Psa za uši hvata tko se, u prolazu, umiješa u raspru koja ga se ne tiče.

Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.

Kao bjesomučnik koji baca zublje, strelice i sije smrt,

Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,

takav je čovjek koji vara bližnjega svoga i veli: "Samo se našalih."

Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?

Kad nestane drva, oganj se gasi, i kad više nema klevetnika, prestaje svađa.

Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.

Ugljen je za žeravnicu i drvo za oganj, a svadljivac da raspaljuje svađu.

Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.

Klevetnikove su riječi kao slastice: spuštaju se u dno utrobe.

Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.

Srebrna gleđa preko zemljana suđa: laskave usne i opako srce.

Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.

Mrzitelj hini usnama svojim, a u sebi nosi prijevaru;

Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.

ne vjeruj mu kad ljupkim glasom govori, jer u srcu mu je sedam grdila;

Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.

ako himbom skriva mržnju, njegova će se opačina otkriti na zboru.

Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.

Tko jamu kopa, sam u nju pada, i tko kamen valja, na njega se prevaljuje.

Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.

Lažljiv jezik mrzi svoje žrtve, laskava usta propast spremaju.

Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.