Proverbs 23

Kad sjedneš blagovati s moćnikom. dobro pazi što je pred tobom;
Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
stavljaš nož sebi pod grlo ako si proždrljivac;
Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
ne poželi slastica njegovih jer su jelo prijevarno.
Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
Ne trudi se stjecati bogatstvo; okani se takve misli;
Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
usmjeriš li oči prema njemu, njega već nema jer načini sebi krila kao orao i odleti u nebo.
K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
Ne jedi jela zavidnikova, ne čezni za slasticama njegovim,
Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
jer on je onakav kako u sebi misli: "Jedi i pij", veli ti, ali mu srce nije s tobom.
Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
Zalogaj koji si pojeo izbljuvat ćeš, uzalud ćeš prosut' svoje ljupke riječi.
Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
Pred bezumnikom nemoj govoriti jer prezire tvoje umne riječi.
Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
Ne pomiči prastare međe i ne prodiri u polje siročadi,
Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
jer je moćan njihov osvetnik: branit će njihovo pravo protiv tebe.
Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
Obrati pouci srce svoje i uho svoje riječima mudrim.
Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Ne uskraćuj djetetu opomene, jer, udariš li ga šibom, neće umrijeti:
Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
biješ ga šibom, ali mu dušu iz Podzemlja izbavljaš.
Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš.
Sine moj, kad ti je mudro srce, i ja se od srca veselim;
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
i kliče sva nutrina moja kad ti usne govore što je pravo.
A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
Neka ti srce ne zavidi grešnicima, nego neka ti uvijek bude u strahu Gospodnjem,
Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
jer imat ćeš budućnost i tvoja nada neće propasti.
Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
Slušaj, sine moj, i mudar budi i ravnim putem vodi srce svoje.
Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
Ne druži se s vinopijama ni sa žderačima mesa,
Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
jer pijanica i izjelica osiromaše i pospanac se oblači u krpe.
Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
Slušaj svoga oca, svoga roditelja, i ne prezri majku kad ostari.
Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Pribavi istinu i ne prodaji je, steci mudrost, pouku i razbor.
Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Radovat će se otac pravednikov, i roditelj će se mudroga veseliti.
Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
Neka se veseli otac tvoj i majka tvoja, i neka se raduje roditeljka tvoja.
Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
Daj mi, sine moj, srce svoje, i neka oči tvoje raduju putovi moji.
Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
Jer bludnica je jama duboka i tuđinka tijesan zdenac.
Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
Ona i vreba u zasjedi kao lupež i uvećava broj bezbožnika među ljudima.
Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
Komu: ah? komu: jao? komu: svađe? komu: uzdasi? komu: rane nizašto? komu: zamućene oči?
Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
Onima što kasno sjede kod vina, koji su došli kušati vino začinjeno.
Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
Ne gledaj na vino kad rujno iskri, kad se u čaši svjetlucavo prelijeva: pije se tako glatko,
Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
a na kraju ujeda kao zmija i žaca kao guja ljutica.
Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
Oči će ti gledati tlapnje i srce govoriti ludosti.
Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
I bit će ti kao da ležiš na pučini morskoj ili kao da ležiš navrh jarbola.
A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
"Izbiše me, ali me ne zabolje; istukoše me, ali ne osjetih; kad se otrijeznim, još ću tražiti."
Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.