Job 28

"Da, srebro ima svoja nalazišta, a zlato mjesta gdje se pročišćava.

Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.

Ruda željezna iz zemlje se vadi, a iz rudače rastaljene bakar.

Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.

Ljudi tami postavljaju granice i kopaju do najvećih dubina za kamenom u mraku zakopanim.

Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.

Čeljad iz tuđine rovove dube do kojih ljudska ne dopire noga, visi njišuć' se, daleko od ljudi.

Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.

Krilo zemlje iz kojeg kruh nam niče kao od vatre sve je razrovano.

Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.

Stijene njene safira su skrovišta, prašina zlatna krije se u njima.

V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,

Tih putova ne znaju grabljivice, jastrebovo ih oko ne opaža.

K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,

Zvijeri divlje njima nisu kročile niti je kada lav njima prošao.

Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.

Ali na kamen diže čovjek ruku te iz korijena prevraća planine.

K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.

U kamenu prokopava prolaze, oko mu sve dragocjeno opaža.

Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.

Žilama vode on tok zaustavlja; stvari skrivene nosi na vidjelo.

Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.

Ali otkuda nam Mudrost dolazi? Na kojemu mjestu Razum prebiva?

Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?

Čovjek njezina ne poznaje puta, u zemlji živih nisu je otkrili.

Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.

Bezdan govori: 'U meni je nema!' a more: 'Ne nalazi se kod mene!'

Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.

Zlatom se čistim kupiti ne može, ni cijenu njenu srebrom odmjeriti;

Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.

ne mjeri se ona zlatom ofirskim, ni oniksom skupim pa ni safirom.

Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.

Sa zlatom, staklom ne poređuje se, nit' se daje za sud od suha zlata.

Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.

Čemu spominjat' prozirac, koralje, bolje je steći Mudrost no biserje.

Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.

Što je prema njoj topaz etiopski? Ni čistim zlatom ne procjenjuje se.

Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.

Ali otkuda nam Mudrost dolazi? Na kojemu mjestu Razum prebiva?

Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?

Sakrivena je očima svih živih; ona izmiče pticama nebeskim.

Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.

Propast paklena i Smrt izjavljuju: 'Za slavu njenu mi smo samo čuli.'

Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.

Jedino je Bog put njen proniknuo, on jedini znade gdje se nalazi.

Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.

Jer pogledom granice zemlje hvata i opaža sve pod svodom nebeskim.

Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,

Kad htjede vjetru odredit težinu i mjerilom svu vodu izmjeriti,

Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.

kad je zakone daždu nametnuo i oblacima gromovnim putove,

On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.

tad ju je vidio te izmjerio, učvrstio i do dna ispitao.

Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji,připravil ji, a vystihl ji.

A potom je rekao čovjeku: Strah Gospodnji - eto što je mudrost; 'Zla se kloni' - to ti je razumnost."

Člověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.