II Samuel 23

Ovo su posljednje Davidove riječi: "Riječ Davida, sina Jišajeva, riječ čovjeka koji je bio visoko uzdignut, pomazanika Boga Jakovljeva, pjevača pjesama Izraelovih:

Tato jsou pak poslední slova Davidova: Řekl David syn Izai, řekl, pravím, muž, kterýž jest velice zvýšený, pomazaný Boha Jákobova, a libý v zpěvích Izraelských:

Jahvin duh govori po meni, njegova je riječ na mom jeziku.

Duch Hospodinův mluvil skrze mne, a řeč jeho jazykem mým vynesena.

Reče mi Jakovljev Bog, reče mi Izraelova hrid: Tko vlada ljudima pravedno, i tko vlada u strahu Božjemu,

Řekl mi Bůh Izraelský, mluvila skála Izraelská: Kdo panovati bude nad lidem, budeť spravedlivý, panující v bázni Boží.

taj je kao jutarnja svjetlost kad ograne sunce, jutro bez oblaka, na kojem se svjetluca zemaljska trava poslije kiše.

Rovně jako bývá světlo jitřní, když slunce vychází ráno bez oblaků, a jako mocí tepla a deště roste bylina z země:

Da, moja kuća stoji čvrsto pred Bogom: on je učinio vječan Savez sa mnom, u svemu dobro uređen i utvrđen. Da, on će dati da napreduje sve moje spasenje i svaka moja želja.

Tak zajisté dům můj před Bohem; nebo smlouvu věčnou učinil se mnou, kteráž všelijak upevněna a ostříhána bude. A toť jest všecko mé spasení a všeliká útěcha, že nic tak vzdělávati se nebude.

Belijalovi ljudi svi su kao trnje u pustinji, jer ih nitko ne hvata rukom.

Bezbožní pak všickni vypléněni budou jako trní, kteréž rukou bráno nebývá.

Nitko ih se ne dotiče, osim gvožđem i kopljačom, i potpuno se spaljuju u ognju."

Ale kdož by se ho chtěl dotknouti, vezme železo a žerď, aneb ohněm docela spálí je tu, kdež zrostlo.

Ovo su imena Davidovih junaka: Išbaal, Hakmonac, prvak među trojicom; on je zavitlao svojim kopljem protiv osam stotina i pobio ih najedanput.

Tato jsou jména nejudatnějších Davidových: Jošeb Bašebet Tachmonský, přední z vůdců, jehož rozkoš byla s kopím pojednou udeřiti na osm set ku pobití jich.

Za njim dolazi Eleazar, sin Dodonov, Ahoašanin, jedan od trojice junaka; on je bio s Davidom kod Pas Damina kad su se ondje skupili Filistejci za boj, a Izraelci se povukli pred njima.

A po něm Eleazar syn Dodi, syna Achochi, mezi třmi silnými, kteříž byli s Davidem, když se opovážili proti Filistinským shromážděným tam k boji, když již byli odtáhli muži Izraelští.

Ali se on čvrsto držao i udarao Filistejce dok mu se ruka nije ukočila i ostala kao prirasla uz mač. Jahve je dao veliku pobjedu u onaj dan, pa se vojska vratila za Eleazarom, ali samo da pokupi plijen.

Ten vstav, bil Filistinské, až ustala ruka jeho a ostála se při meči. V ten den zajisté učinil Hospodin vysvobození veliké, tak že se lid za ním navrátil, toliko aby kořisti vzebral.

Za njim dolazi Šama, sin Elin, Hararac; kad su se Filistejci skupili u Lehiju, bijaše polje puno leće, a vojska je bila pobjegla ispred Filistejaca.

Po něm pak byl Samma syn Age Hararský. Nebo když se byli shromáždili Filistinští v hromadu tu, kdež bylo díl rolí poseté šocovicí, a lid utekl před Filistinskými:

Tada je on stao usred polja i obranio ga i potukao Filistejce. Tako je Jahve dao veliku pobjedu.

Tedy postavil se u prostřed dílu toho, a vysvobodil jej, a porazil Filistinské. I učinil Hospodin vysvobození veliké.

Trojica između tridesetorice jednom su krenula na put i o početku žetve došla k Davidu u Adulamsku pećinu kad jedna filistejska četa bijaše utaborena u Refaimskoj dolini.

Sstoupili také ti tři z třidcíti předních, a přišli ve žni k Davidovi do jeskyně Adulam, když vojsko Filistinské leželo v údolí Refaim.

David je tada bio u svojoj kuli, a filistejska je posada bila tada u Betlehemu.

(Nebo David tehdáž byl v pevnosti své, a osazený lid Filistinských byl u Betléma.)

David uzdahnu: "O, kad bi me tko napojio vodom iz betlehemskoga studenca što je kod vrata?"

Zechtělo se pak Davidovi vody, a řekl: Ó by mi někdo dal píti vody z čisterny Betlémské, kteráž jest u brány!

Tada ta tri junaka prodriješe kroz filistejski tabor i, zahvativši vode iz betlehemskog studenca što je kod vrata, donesoše je i dadoše Davidu. Ali je David ne htjede piti, nego je proli kao ljevanicu Jahvi

A protož probivše se ti tři udatní skrze vojsko Filistinských, navážili vody z čisterny Betlémské, kteráž byla u brány, kterouž nesli a donesli k Davidovi. On pak nechtěl jí píti, ale obětoval ji Hospodinu,

govoreći: "Ne dao mi Jahve da to učinim! Zar da pijem krv ovih ljudi? TÓa izlažući život pogibli, donijeli su vode!" I nije htio piti. To su, eto, učinila ta tri junaka.

A řekl: Nedejž mi toho, ó Hospodine, abych to učiniti měl. Zdaliž to není krev mužů těch, kteříž šli, opováživše se života svého? I nechtěl jí píti. To učinili ti tři silní.

Abišaj, Joabov brat a sin Sarvijin, bio je vojvoda nad tridesetoricom. On je zavitlao kopljem na tri stotine, pobio ih i proslavio se među tridesetoricom.

Potom Abizai bratr Joábův, syn Sarvie, byl přední mezi třmi, kterýž pozdvihl kopí svého proti třem stům, kteréž i pobil, a byl z těch tří nejslovoutnější.

On se odlikovao među tridesetoricom i postao njihov glavar, ali nije dostigao trojice.

Z těch tří on jsa nejslavnější, byl knížetem jejich, a však oněm třem nebyl rovný.

Jojadin sin Benaja, junak iz Kabseela, bogat junačkim djelima, ubio je dva sina Ariela iz Moaba; on je jednoga snježnog dana sišao i ubio lava usred jame.

Banaiáš také syn Joiadův, syn muže udatného, velikých činů, z Kabsael, ten porazil dva reky Moábské. Tentýž sstoupiv, zabil lva v jámě, když byl sníh.

Ubio je i nekog Egipćanina, čovjeka golema stasa. Egipćanin je imao koplje u ruci, a on izišao preda nj sa štapom: istrgavši Egipćaninu koplje iz ruke, ubi ga njegovim kopljem.

Ten také zabil muže Egyptského, muže ku podivení, a měl Egyptský v rukou kopí. I šel k němu s holí, a vytrh kopí z ruky toho Egyptského, zabil ho kopím jeho.

To je učinio Jojadin sin Benaja i proslavio se među tridesetoricom junaka.

To učinil Banaiáš syn Joiadův, kterýž také slovoutný byl mezi těmi třmi silnými.

Bio je najznamenitiji među tridesetoricom, ali one prve trojice nije dostigao; David ga postavi za zapovjednika svoje tjelesne straže.

A ač byl mezi třidcíti nejslavnější, však oněm třem se nevrovnal. I ustanovil ho David nad drabanty svými.

Asahel, brat Joabov, bio je među tridesetoricom. Zatim: Elhanan, sin Dodonov, iz Betlehema;

Azael také bratr Joábův byl mezi třidcíti těmito: Elchanan syn Dodův Betlémský,

Šama iz Haroda; Elika iz Haroda;

Samma Charodský, Elika Charodský,

Heles iz Peleta; Ira, sin Ikešev, iz Tekoe;

Chelez Faltický, Híra syn Ikeš Tekoitský,

Abiezer iz Anatota; Sibekaj iz Huše;

Abiezer Anatotský, Mebunnai Chusatský,

Salmon iz Ahoha; Mahraj iz Netofe;

Salmon Achochský, Maharai Netofatský,

Heled, sin Baanin, iz Netofe; Itaj, sin Ribajev, iz Gibeje sinova Benjaminovih;

Cheleb syn Baany Netofatský, Ittai syn Ribai z Gabaa synů Beniamin,

Benaja iz Pireatona; Hidaj od Gaaških potoka;

Banaiáš Faratonský, Haddai od potoku Gás,

Abibaal iz Bet Haarabe; Azmavet iz Bahurima;

Abialbon Arbatský, Azmavet Barechumský,

Eljahba iz Šaalbona; Jašen, sin Jonatanov;

Eliachba Salbonský, z synů Jasen Jonata,

Šama iz Harara; Ahiam, sin Šararov, iz Arara;

Samma Hararský, Achiam syn Sárar Ararský,

Elifelet, sin Ahasbajev, iz Bet Maake; Eliam, sin Ahitofelov, iz Gilona;

Elifelet syn Achasbai Machatského, Eliam syn Achitofelův Gilonský,

Hesraj iz Karmela; Paaraj iz Araba;

Chezrai Karmelský, Farai Arbitský,

Jigeal, sin Natanov, iz Sobe; Bani iz Gada;

Igal syn Nátanův z Soba, Báni Gádský,

Selek Amonac; Nahraj iz Beerota, štitonoša Sarvijina sina Joaba;

Zelek Ammonský, Nacharai Berotský, oděnec Joába syna Sarvie,

Ira iz Jatira; Gareb iz Jatira;

Híra Itrejský, Gareb Itrejský,

Urija Hetit. Svega trideset i sedam.

Uriáš Hetejský. Všech třidceti a sedm.