II Corinthians 11

O kad biste podnijeli nešto malo bezumlja mojega! Da, podnesite me!

Ó byste mne maličko posnesli v nemoudrosti mé, nýbrž posneste mne.

Ljubomoran sam doista na vas Božjim ljubomorom: ta zaručih vas s jednim mužem, kao čistu djevicu privedoh vas Kristu.

Neboť miluji vás Božím milováním. Zasnoubilť jsem zajisté vás jako čistou pannu oddati jednomu muži, Kristu.

Ali se bojim da se - kao što zmija zavede Evu svojom lukavštinom - misli vaše ne pokvare i odmetnu od iskrenosti prema Kristu.

Ale bojímť se, aby snad, jakož had svedl Evu chytrostí svou, tak nebyly porušeny mysli vaše, abyste se totiž neuchýlili od sprostnosti, kteráž jest v Kristu.

Uistinu, ako tko dođe i propovijeda drugog Isusa, kojega mi nismo propovijedali - ili ako drugoga Duha primate, kojega niste primili; ili drugo evanđelje, koje niste prigrlili - takva lijepo podnosÄite.

Nebo kdyby někdo přijda, jiného Ježíše vám kázal, kteréhož jsme my nekázali, aneb kdybyste jiného ducha přijali, kteréhož jste prve nepřijali, anebo jiné evangelium, kteréhož jste od nás nevzali, slušně byste to snášeli.

Smatram, eto, da ni u čemu nisam manji od "nadapostola".

Neboť za to mám, že jsem nic menší nebyl velikých apoštolů.

Jer ako sam i nevješt u govoru, nisam u znanju; naprotiv, u svemu vam ga i pred svima očitovasmo.

Jestližeť pak jsem nedospělý v řeči, však ne v umění, ale ve všem všudy otevření jsme vám.

Ili sam grijeh počinio što sam vam - ponizujući sebe da se vi uzvisite - besplatno navješćivao Božje evanđelje?

Zdali jsem zhřešil, ponižuje se, abyste vy povýšeni byli, a že jsem darmo evangelium Boží kázal vám?

Druge sam crkve plijenio, od njih primao potporu da bih mogao vama služiti. I dok bijah u vas, premda u oskudici, nikomu nisam bio na teret.

Jiné jsem církve loupil, bera od nich plat k službě vaší. A byv u vás, jsa potřeben, neobtěžoval jsem žádného.

U oskudici su mi pomogla braća koja dođoše iz Makedonije. U svemu sam se čuvao da vam ne budem težak, a i čuvat ću se.

Nebo ten nedostatek můj doplnili bratří, přišedše z Macedonie. A ve všech věcech varoval jsem se, a varovati budu, abych vás neobtěžoval.

Istine mi Kristove u meni, ove mi hvale nitko neće oduzeti u ahajskim krajevima.

Jestiť pravda Kristova ve mně, že chlouba tato nebude mi zmařena v krajinách Achaiských.

Zašto? Jer vas ne ljubim? Bog znade!

Z které příčiny? Snad že vás nemiluji? Bůhť ví.

A što činim, i dalje ću činiti da izbijem izliku onima koji izliku traže ne bi li se s nama izjednačili u onom čime se hvastaju.

Ale což činím, ještěť činiti budu, abych odňal příčinu těm, kteříž hledají příčiny k tomu, aby v tom, v čemž se chlubí, nalezeni byli takoví jako i my.

Jer takvi su ljudi lažni apostoli, himbeni radnici, prerušuju se u apostole Kristove.

Nebo takoví falešní apoštolé jsou dělníci lstiví, proměňujíce se v apoštoly Kristovy.

I nikakvo čudo! Ta sam se Sotona prerušuje u anđela svjetla.

A není div. Nebo i satan proměňuje se v anděla světlosti.

Ništa osobito dakle ako se i službenici njegovi prerušuju u službenike pravednosti. Svršetak će im biti po djelima njihovim.

Protož neníť to tak veliká věc, jestliže i služebníci jeho proměňují se, aby se zdáli býti služebníci spravedlnosti, jichžto konec bude podle skutků jejich.

Opet velim: da me tko ne bi smatrao bezumnim! Uostalom, primite me makar i kao bezumna da se i ja nešto malo pohvalim.

Opět pravím, aby mne někdo neměl za nemoudrého; nýbrž i jako nemoudrého přijměte mne, ať i já se maličko něco pochlubím.

Što govorim, ne govorim po Gospodnju, nego kao u bezumlju, u ovoj hvalisavoj smionosti.

Což mluvím, nemluvímť jako ode Pána, ale jako v nemoudrosti z strany této chlouby.

Budući da se mnogi hvale po ljudsku, i ja ću se hvaliti.

Kdyžť se mnozí chlubí podle těla, i jáť se pochlubím.

Ta rado podnosÄite bezumne, vi umni!

Rádi zajisté snášíte nemoudré, jsouce sami moudří.

Da, podnosÄite ako vas tko zarobljava, ako vas tko proždire, ako tko otima, ako se tko uznosi, ako vas tko po obrazu bije.

Nebo snesete i to, by vás kdo v službu podrobil, by kdo zžíral, by kdo bral, by se kdo pozdvihoval, by vás kdo v tvář bil.

Na sramotu govorim: bili smo, biva, slabi! Ipak, čime se god tko osmjeljuje - u bezumlju govorim - osmjeljujem se i ja!

K zahanbení vašemu pravím, rovně jako bychom my nějací špatní byli. Nýbrž v čem kdo smí, (v nemoudrosti mluvím,) smímť i já.

Hebreji su? I ja sam! Izraelci su? I ja sam! Potomstvo su Abrahamovo? I ja sam!

Židé jsou? Jsem i já Žid. Izraelští jsou? Jsem i já. Símě Abrahamovo jsou? I já.

Poslužitelji su Kristovi? Kao mahnit govorim: ja još više! U naporima - preobilno; u tamnicama - preobilno; u batinama - prekomjerno; u smrtnim pogiblima - često.

Služebníci Kristovi jsou? (Nemoudře dím:) Nadto já. V pracech býval jsem hojněji, v ranách přílišně, v žalářích hojněji, v smrtech častokrát.

Od Židova primio sam pet puta po četrdeset manje jednu.

Od Židů pětkrát čtyřidceti ran bez jedné trpěl jsem.

Triput sam bio šiban, jednom kamenovan, triput doživio brodolom, jednu noć i dan proveo sam u bezdanu.

Třikrát metlami mrskán jsem, jednou jsem byl ukamenován, třikrát jsem na moři tonul, ve dne i v noci v hlubokosti mořské byl jsem.

Česta putovanja, pogibli od rijeka, pogibli od razbojnika, pogibli od sunarodnjaka, pogibli od pogana, pogibli u gradu, pogibli u pustinji, pogibli na moru, pogibli od lažne braće;

Na cestách často, v nebezpečenství na řekách, v nebezpečenství od lotrů, v nebezpečenství od svého pokolení, v nebezpečenství od pohanů, v nebezpečenství v městě, v nebezpečenství na poušti, v nebezpečenství na moři, v nebezpečenství mezi falešnými bratřími;

u trudu i naporu, često u nespavanju, u gladu i žeđi, često u postovima, u studeni i golotinji!

V práci a v ustání, v bděních často, v hladu a v žízni, v postech častokrát, na zimě a v nahotě.

Osim toga, uz drugo, salijetanje svakodnevno, briga za sve crkve.

Kromě toho, což zevnitř jest, dotírá na mne ten houf na každý den povstávající proti mně, to jest péče o všecky sbory.

Tko je slab, a ja da ne budem slab? Tko se sablažnjuje, a ja da ne izgaram?

Kdo umdlévá, abych já s ním nemdlel? Kdo se uráží, abych já se nepálil?

Treba li se hvaliti, svojom ću se slabošću hvaliti.

Jestližeť se mám chlubiti, nemocmi svými se chlubiti budu.

Bog i Otac Gospodina Isusa, blagoslovljen u vijeke, zna da ne lažem.

Bůh a Otec Pána našeho Jezukrista, kterýž jest požehnaný na věky, ví, žeť nelhu.

U Damasku namjesnik kralja Arete čuvaše grad damaščanski hoteći me uhvatiti.

Hejtman v Damašku lidu Aréty krále, ostříhal města Damašku, chtěje mne do vězení vzíti.

Ali kroz prozor spustiše me u košari preko zida te umakoh njegovim rukama.

Ale já oknem po provaze spuštěn jsem v koši přes zed, i ušel jsem rukou jeho.