I Corinthians 10

Jer ne bih, braćo, htio da budete u neznanju: oci naši svi bijahu pod oblakom, i svi prijeđoše kroz more,

Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, že otcové naši všickni pod oblakem byli, a všickni moře přešli,

i svi su se na Mojsija krstili u oblaku i u moru,

A všickni v Mojžíše pokřtěni jsou v oblace a v moři,

i svi su isto duhovno jelo jeli,

A všickni týž pokrm duchovní jedli,

i svi su isto duhovno piće pili. A pili su iz duhovne stijene koja ih je pratila; stijena bijaše Krist.

A všickni týž nápoj duchovní pili. Pili zajisté z duchovní skály, kteráž za nimi šla; a ta skála byl Kristus.

Ali većina njih nije bila po volji Bogu: ta poubijani su po pustinji.

Ale ne ve mnohých z nich zalíbilo se Bohu, nebo zhynuli na poušti.

To bijahu pralikovi naši: da ne žudimo za zlima kao što su žudjeli oni.

Ty pak věci za příklad nám býti mají k tomu, abychom nebyli žádostivi zlého, jako i oni žádali.

I ne budite idolopoklonici kao neki od njih, kako je pisano: Posjeda narod da jede i pije pa ustadoše da igraju.

Protož nebuďte modláři, jako někteří z nich, jakož psáno jest: Posadil se lid, aby jedl a pil, a vstali, aby hrali.

I ne podajimo se bludu kao što se neki od njih bludu podaše i padoše u jednom danu dvadeset i tri tisuće.

Aniž smilněme, jako někteří z nich smilnili, a padlo jich jeden den třimecítma tisíců.

I ne iskušavajmo Gospodina kao što su ga neki od njih iskušavali te od zmija izginuli.

Ani pokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli, a od hadů zhynuli.

I ne mrmljajte kao što neki od njih mrmljahu te izgiboše od Zatornika.

Ani repcete, jako i někteří z nich reptali, a zhynuli od záhubce.

Sve se to, kao pralik, događalo njima, a napisano je za upozorenje nama, koje su zapala posljednja vremena.

Toto pak všecko u figuře dálo se jim, a napsáno jest k napomenutí našemu, kteříž jsme již na konci světa.

Tko dakle misli da stoji, neka pazi da ne padne.

A protož kdo se domnívá, že stojí, hlediž, aby nepadl.

Nije vas zahvatila druga kušnja osim ljudske. Ta vjeran je Bog: neće pustiti da budete kušani preko svojih sila, nego će s kušnjom dati i ishod da možete izdržati.

Pokušení vás nezachvátilo, než lidské. Ale věrnýť jest Bůh, kterýž nedopustí vás pokoušeti nad vaši možnost, ale způsobíť s pokušením také i vysvobození, abyste mohli snésti.

Zato, ljubljeni moji, bježite od idolopoklonstva.

Protož, moji milí bratří, utíkejtež modlářství.

Kao razumnima velim: sudite sami što govorim.

Jakožto opatrným mluvím. Vy suďte, co pravím.

Čaša blagoslovna koju blagoslivljamo nije li zajedništvo krvi Kristove? Kruh koji lomimo nije li zajedništvo tijela Kristova?

Kalich dobrořečení, kterémuž dobrořečíme, zdaliž není společnost krve Kristovy? A chléb, kterýž lámeme, zdaliž není společnost těla Kristova?

Budući da je jedan kruh, jedno smo tijelo mi mnogi; ta svi smo dionici jednoga kruha.

Nebo jeden chléb, jedno tělo mnozí jsme; všickni zajisté z jednoho chleba jíme.

Gledajte Izraela po tijelu! Koji blaguju žrtve nisu li zajedničari žrtvenika?

Pohleďte na Izraele podle těla. Zdaliž ti, kteříž jedí oběti, nejsou účastníci oltáře?

Što dakle hoću reći? Idolska žrtva da je nešto? Ili idol da je nešto?

Což pak tedy dím? Že modla jest něco? Anebo že modlám obětované něco jest? Nikoli.

Naprotiv, da pogani vrazima žrtvuju, ne Bogu. A neću da budete zajedničari vražji.

Ale toto pravím, že, což obětují pohané, ďáblům obětují, a ne Bohu. Nechtělť bych pak, abyste vy byli účastníci ďáblů.

Ne možete piti čašu Gospodnju i čašu vražju. Ne možete biti sudionici stola Gospodnjega i stola vražjega.

Nebo nemůžete kalicha Páně píti a kalicha ďáblů; nemůžete účastníci býti stolu Páně a stolu ďáblů.

Ili da izazivamo ljubomor Gospodnji? Zar smo jači od njega?

Čili k hněvu popouzíme Pána? Zdali silnější jsme nežli on?

"Sve je slobodno!" Ali - sve ne koristi. "Sve je dopušteno!" Ali - sve ne saziđuje.

Všecko mi sluší, ale ne všecko jest užitečné; všecko mi sluší, ale ne všecko vzdělává.

Nitko neka ne traži svoje, nego dobro drugoga.

Žádný nehledej svých věcí, ale jeden každý toho, což jest bližního.

Sve što se prodaje na tržnici, jedite ništa ne ispitujući poradi savjesti.

Všecko, což se v masných krámích prodává, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí.

Ta Gospodnja je zemlja i sve na njoj!

Nebo Páněť jest země i plnost její.

Pozove li vas koji nevjernik i želite se odazvati, jedite što vam se ponudi ništa ne ispitujući poradi savjesti.

Pozval-liť by vás pak kdo z nevěřících k stolu, a chcete jíti, vše, cožkoli bylo by vám předloženo, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí.

Ako vam tko reče: "To je žrtvovano", ne jedite poradi onoga koji vas je upozorio, i savjesti.

Pakli by vám někdo řekl: Toto jest modlám obětované, nejezte pro toho, jenž oznámil, a pro svědomí. Páně zajisté jest země i plnost její.

Savjesti mislim, ne svoje, nego onoga drugoga. Ta zašto da moju slobodu druga savjest sudi?

Svědomí pak pravím ne tvé, ale toho druhého. Nebo proč by měla svoboda má potupena býti od cizího svědomí?

Ako sa zahvalom sudjelujem, zašto da me grde zbog onoga za što zahvaljujem?

A poněvadž já s díků činěním požívám, proč mi se rouhají příčinou toho, z čehož já díky činím?

Dakle, ili jeli, ili pili, ili drugo što činili, sve na slavu Božju činite.

Protož buďto že jíte, nebo pijete, anebo cožkoli činíte, všecko k slávě Boží čiňte.

Ne budite na sablazan ni Židovima, ni Grcima, ni Crkvi Božjoj,

Bez úrazu buďte i Židům i Řekům i církvi Boží,

kao što i ja svima u svemu ugađam ne tražeći svoju korist, nego što koristi mnogima na spasenje.

Jakož i já ve všem líbím se všechněm, nehledaje v tom svého užitku, ale mnohých, aby spaseni byli.