Psalms 42

（可拉后裔的训诲诗，交与伶长。）　神啊，我的心切慕你，如鹿切慕溪水。

Přednímu zpěváku z synů Chóre, žalm vyučující.

我的心渴想　神，就是永生　神；我几时得朝见　神呢？

Jakož jelen řve, dychtě po tekutých vodách, tak duše má řve k tobě, ó Bože.

我昼夜以眼泪当饮食；人不住地对我说：你的　神在哪里呢？

Žízní duše má Boha, Boha živého, a říká: Skoro-liž půjdu, a ukáži se před oblíčejem Božím?

我从前与众人同往，用欢呼称讚的声音领他们到　神的殿里，大家守节。我追想这些事，我的心极其悲伤。

Slzy mé jsou mi místo chleba dnem i nocí, když mi říkají každého dne: Kdež jest Bůh tvůj?

我的心哪，你为何忧闷？为何在我里面烦躁？应当仰望　神，因他笑脸帮助我；我还要称讚他。

Na to když se rozpomínám, téměř duši svou sám v sobě vylévám, že jsem chodíval s mnohými, a ubírával jsem se s nimi do domu Božího s hlasitým zpíváním, a díkčiněním v zástupu plésajících.

我的　神啊，我的心在我里面忧闷，所以我从约旦地，从黑门岭，从米萨山记念你。

Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu, i hojné spasení tváři jeho.

你的瀑布发声，深渊就与深渊响应；你的波浪洪涛漫过我身。

Můj Bože, jak tesklí duše má! Protož se na tě rozpomínám v krajině Jordánské a Hermonské, na hoře Mitsar.

白昼，耶和华必向我施慈爱；黑夜，我要歌颂祷告赐我生命的　神。

Propast propasti se ozývá k hlučení trub tvých, všecka vlnobití tvá a rozvodnění tvá na mne se svalila.

我要对　神─我的磐石说：你为何忘记我呢？我为何因仇敌的欺压时常哀痛呢？

Věřím však, žeť mi udělí ve dne Hospodin milosrdenství svého, a v noci písnička jeho se mnou, a modlitba má k Bohu života mého.

我的敌人辱骂我，好像打碎我的骨头，不住地对我说：你的　神在哪里呢？

Dím k Bohu silnému, skále své: Pročež jsi zapomenul se nade mnou? Proč pro ssoužení od nepřítele v smutku mám choditi?

我的心哪，你为何忧闷？为何在我里面烦躁？应当仰望　神，因我还要称讚他。他是我脸上的光荣（原文是帮助），是我的　神。

Jako rána v kostech mých jest to, když mi utrhají nepřátelé moji, říkajíce mi každého dne: Kdež jest Bůh tvůj? [ (Psalms 42:12) Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš ve mně? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu; onť jest hojné spasení tváři mé a Bůh můj. ]