Jeremiah 15

耶和华对我说：「虽有摩西和撒母耳站在我面前代求，我的心也不顾惜这百姓。你将他们从我眼前赶出，叫他们去吧！

Tedy řekl Hospodin ke mně: Byť se postavil Mojžíš i Samuel před oblíčejem mým, nikoli srdce nemohu míti k lidu tomuto. Pusť je ode mne, a nechť jdou pryč.

他们问你说：『我们往哪里去呢？』你便告诉他们，耶和华如此说：定为死亡的，必致死亡；定为刀杀的，必交刀杀；定为饥荒的，必遭饥荒；定为掳掠的，必被掳掠。」

A řeknou-liť: Kam bychom šli? tedy díš jim: Takto praví Hospodin: Kdo k smrti, na smrt, a kdo k meči, pod meč, a kdo k hladu, k hladu, a kdo k zajetí, do zajetí.

耶和华说：「我命定四样害他们，就是刀剑杀戮、狗类撕裂、空中的飞鸟，和地上的野兽吞吃毁灭；

Představím zajisté jim to čtvero, dí Hospodin: Meč k zmordování, a psy, aby je rozsmýkali, a ptactvo nebeské i zvěř zemskou, aby je sežrala a zkazila.

又必使他们在天下万国中抛来抛去，都因犹大王希西家的儿子玛拿西在耶路撒冷所行的事。」

A musejí se smýkati po všech královstvích země příčinou Manassesa syna Ezechiášova, krále Judského, pro ty věci, kteréž páchal v Jeruzalémě.

耶路撒冷啊，谁可怜你呢？谁为你悲伤呢？谁转身问你的安呢？

Nebo kdo by se slitoval nad tebou, Jeruzaléme? A kdo by tě politoval? Aneb kdo by přišel, aby se zeptal, jakť se vede?

耶和华说：你弃绝了我，转身退后；因此我伸手攻击你，毁坏你。我后悔甚不耐烦。

Tys opustil mne, dí Hospodin, odšels nazpět; protož vztáhnu ruku svou na tebe, abych tě zkazil. Ustal jsem, želeje.

我在境内各城门口（或译：我在这地边界的关口），用簸箕簸了我的百姓，使他们丧掉儿女。我毁灭他们，他们仍不转离所行的道。

Protož přetříbím je věječkou skrze brány země této, na sirobu přivedu a zkazím lid svůj, nebo se od cest svých nenavracují.

他们的寡妇在我面前比海沙更多；我使灭命的午间来，攻击少年人的母亲，使痛苦惊吓忽然临到他身上。

Větší bude počet vdov jeho než písku mořského. Přivedu na ně, na matky, na mládence zhoubce i v poledne; způsobím to, aby náhle připadli na to město, i budou zděšeni.

生过七子的妇人力衰气绝；尚在白昼，日头忽落；她抱愧蒙羞。其余的人，我必在他们敌人跟前，交与刀剑。这是耶和华说的。

Zemdlí i ta, kteráž rodívala po sedmerém; vypustí duši svou, zapadne jí slunce ještě ve dne, hanbiti a styděti se bude. Ostatek pak jich vydám pod meč před oblíčejem nepřátel jejich, dí Hospodin.

我的母亲哪，我有祸了！因你生我作为遍地相争相竞的人。我素来没有借贷与人，人也没有借贷与我，人人却都咒骂我。

Běda mně, matko má, že jsi mne porodila, muže sváru a muže různice vší zemi. Nepůjčoval jsem jim, aniž mi oni půjčovali, a každý mi zlořečí.

耶和华说：「我必要坚固你，使你得好处。灾祸苦难临到的时候，我必要使仇敌央求你。

I řekl Hospodin: Zdaliž tobě, kterýž pozůstaneš, nebude dobře? Zdaliž nebudu tvým zástupcím u nepřítele v čas trápení a v čas ssoužení?

（人岂能将铜与铁，就是北方的铁折断呢？）

Zdaliž železo poláme půlnoční železo a ocel?

我必因你在四境之内所犯的一切罪，把你的货物财宝当掠物，白白地交给仇敌。

Jmění tvé, ó Judo, i poklady tvé vydám v rozchvátání darmo, po všech končinách tvých, a to pro všelijaké hříchy tvé.

我也必使仇敌带这掠物到你所不认识的地去，因我怒中起的火要将你们焚烧。」

A způsobím to, že musíš jíti s nepřátely svými do země cizí, když oheň zanícený v prchlivosti mé na vás pálati bude.

耶和华啊，你是知道的；求你记念我，眷顾我，向逼迫我的人为我报仇；不要向他们忍怒取我的命，要知道我为你的缘故受了凌辱。

Ty znáš mne, Hospodine, rozpomeň se na mne, a navštěv mne, a pomsti mne nad těmi, kteříž dotírají na mne. Shovívaje jim, nezachvacuj mne; věz, že snáším pro tebe pohanění.

耶和华─万军之　神啊，我得著你的言语就当食物吃了；你的言语是我心中的欢喜快乐，因我是称为你名下的人。

Když se naskytly řeči tvé, snědl jsem je, a měl jsem slovo tvé za radost a potěšení srdce svého, poněvadž jsi ty mne povolal sám, ó Hospodine Bože zástupů.

我没有坐在宴乐人的会中，也没有欢乐；我因你的感动（原文是手）独自静坐，因你使我满心愤恨。

Nesedám v radě posměvačů, aniž pléši; pro přísnost tvou samotný sedám, nebo prchlivostí naplnils mne.

我的痛苦为何长久不止呢？我的伤痕为何无法医治、不能痊癒呢？难道你待我有诡诈，像流干的河道吗？

Proč má býti bolest má věčná, a rána má smrtelná, kteráž se nechce zhojiti? Proč mi býti máš naprosto jako oklamavatelný, jako vody nestálé?

耶和华如此说：你若归回，我就将你再带来，使你站在我面前；你若将宝贵的和下贱的分别出来，你就可以当作我的口。他们必归向你，你却不可归向他们。

Protož takto praví Hospodin: Jestliže se obrátíš, také tě zase obrátím, abys stál před oblíčejem mým; oddělíš-li věc drahou od ničemné, jako ústa má budeš. Nechť se oni obrátí k tobě, ty pak neobracej se k nim.

我必使你向这百姓成为坚固的铜墙；他们必攻击你，却不能胜你；因我与你同在，要拯救你，搭救你。这是耶和华说的。

Nebo jsem tě postavil proti lidu tomuto jako zed měděnou pevnou. Kteříž bojovati budou proti tobě, ale neodolají tobě; nebo já jsem s tebou, abych tě vysvobozoval a vytrhoval, dí Hospodin.

我必搭救你脱离恶人的手，救赎你脱离强暴人的手。

Vytrhnu tě zajisté z rukou nešlechetníků, a vykoupím tě z ruky násilníků.