Psalms 38

(По слав. 37) Псалм на Давид. За възпоменание. ГОСПОДИ, не ме обвинявай в негодуванието Си и не ме наказвай в яростта Си!

Žalm Davidův k připomínání.

Защото стрелите Ти се забиха в мен и ръката Ти тежи върху мен.

Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.

Няма здраво място в плътта ми поради Твоя гняв; няма мир в костите ми поради моя грях.

Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.

Защото беззаконията ми надвишиха главата ми, като тежко бреме много ми натежаха.

Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.

Смърдят, гноясват раните ми заради безумието ми.

Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.

Превит съм и съвсем се прегърбих, цял ден ходя скърбейки.

Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.

Защото слабините ми са пълни с огън и в плътта ми няма здраво място.

Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.

Отпаднал съм и съвсем съкрушен; рева от стона на сърцето си.

Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.

Господи, пред Теб е цялото ми желание и въздишането ми не е скрито от Теб.

Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.

Сърцето ми тупти, силата ми ме остави, а светлината на очите ми — и тя не е у мен.

Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.

Любимите ми и приятелите ми странят от раната ми и роднините ми стоят надалеч.

Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.

И онези, които търсят живота ми, залагат примки, онези, които търсят злото ми, говорят за унищожение и цял ден замислят измама.

Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.

Но аз съм като глух, не чувам, и като ням, който не отваря устата си.

Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.

Да, аз съм като човек, който не чува, и в чиито уста няма оправдание.

Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;

Защото на Теб се надявам, ГОСПОДИ, Ти ще отговориш, Господи Боже мой.

Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.

Понеже казах: Да не тържествуват над мен! При подхлъзването на крака ми се големеят против мен.

Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.

Защото съм близо до падане и болката ми е постоянно пред мен.

Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,

Понеже признавам беззаконието си, наскърбен съм заради греха си.

Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.

Но враговете ми са живи и многобройни и много са онези, които ме мразят без причина.

A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.

И онези, които отплащат зло за добро, ми се противят, понеже следвам доброто.

Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.

Не ме оставяй, ГОСПОДИ! Боже мой, от мен не се отдалечавай!

A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.

Побързай да ми помогнеш, Господи, спасение мое!

Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne. [ (Psalms 38:23) Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého. ]