Psalms 35

(По слав. 34) Псалм на Давид. Борй се, ГОСПОДИ, с онези, които се борят със мен; бий се против онези, които се бият против мен!

Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.

Вземи щит и броня и стани ми на помощ!

Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.

Извади и копие и затвори пътя срещу преследвачите ми; кажи на душата ми: Аз съм твоето спасение!

Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.

Нека се посрамят и опозорят онези, които търсят живота ми; нека се върнат назад и бъдат посрамени онези, които замислят зло против мен!

Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.

Нека бъдат като плява пред вятъра и да ги гони Ангелът ГОСПОДЕН!

Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.

Нека пътят им бъде тъмен и хлъзгав и да ги преследва Ангелът ГОСПОДЕН!

Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.

Защото без причина скриха за мен мрежата си в яма, без причина копаха ров за душата ми.

Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.

Нека гибел неочаквано го връхлети и мрежата му, която скри, да улови самия него; нека падне в гибел!

Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.

А моята душа ще ликува в ГОСПОДА, ще се радва в спасението Му.

Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.

Всичките ми кости ще кажат: ГОСПОДИ, кой е като Теб, който избавяш сиромаха от по-силния от него, сиромаха и бедния — от грабителя му?

A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?

Неправедни свидетели стават, питат ме за неща, които не зная.

Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.

Отплащат ми зло за добро, за да осиротее душата ми.

Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,

А когато те боледуваха, аз се обличах във вретище, смирявах с пост душата си и молитвата ми се връщаше в пазвата ми.

Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.

Отнасях се като с приятел и брат, навеждах се скърбейки, като някой, който жалее за майка си.

Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.

Но те се зарадваха на препъването ми и се събраха — побойници, които не познавах, се събраха против мен; разкъсаха ме, без да спрат.

Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.

Като безбожни присмехулници на пиршество скърцаха със зъби против мен.

S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.

Господи, докога ще гледаш? Избави душата ми от техните опустошения, едничката ми душа — от лъвовете.

Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.

Ще Те прославя в голямото събрание, ще Те хваля сред многоброен народ.

I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.

Да не тържествуват над мен онези, които без причина са ми врагове; нито с очи да намигат онези, които без повод ме мразят.

Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.

Защото не говорят за мир, а против тихите на земята измислят лъжливи думи.

Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.

Отварят против мен устата си и казват: Охо, охо, очите ни видяха!

Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.

ГОСПОДИ, Ти видя, не мълчи! Господи, не бъди далеч от мен!

Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.

Стани и събуди се за правото ми; за делото ми, Боже мой и Господи мой!

Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.

Съди ме според правдата Си, ГОСПОДИ, Боже мой, и нека не ликуват над мен!

Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.

Нека не кажат в сърцето си: Охо, желанието ни се сбъдна! Нека не кажат: Погълнахме го!

Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.

Нека се посрамят и заедно се унижат онези, които се радват на нещастието ми! Нека се облекат със срам и позор онези, които се големеят против мен!

Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.

Нека ликуват и се радват онези, които желаят правдата ми, и винаги да казват: Нека ГОСПОД се възвеличи, който желае мира на слугата Си!

Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.

И езикът ми ще шепне за Твоята правда и за Твоята хвала всеки ден.

I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.