Psalms 109

(По слав. 108) За първия певец. Псалм на Давид. Боже на моето хваление, не мълчи,

Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.

защото устата на безбожните и устата на измамата се отвориха срещу мен, с лъжлив език ми говориха.

Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.

Обкръжиха ме и с думи на омраза и воюваха против мен без причина.

A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.

В замяна на любовта ми враждуват с мен; но аз съм в молитва.

Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.

Отплатиха ми зло за добро и омраза — за любовта ми.

Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.

Постави над него безбожник и нека противник застане отдясно му!

Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.

Когато бъде съден, нека излезе виновен и нека молитвата му стане грях!

Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.

Нека дните му бъдат малко и друг нека вземе чина му!

Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.

Синовете му нека бъдат сираци и жена му — вдовица!

Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.

Нека синовете му всякога се скитат и просят, и нека търсят хляб далеч от порутените си жилища!

Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.

Нека заемодателят впримчи целия му имот и нека чужденци разграбят труда му!

Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.

Нека няма кой да простре милост към него, нито жалост — към сирачетата му!

Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.

Нека потомството му бъде изтребено и нека се изличи името им в следващото поколение!

Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.

Нека се помни пред ГОСПОДА беззаконието на бащите му и нека не се изличи грехът на майка му!

Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.

Нека бъдат винаги пред ГОСПОДА и Той да отсече спомена им от земята,

Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,

защото той не си спомни да окаже милост, а преследваше бедния и сиромаха, и съкрушения по сърце, за да го убие.

Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.

Той обичаше проклинането — нека го постигне; и не се наслаждаваше на благославянето — нека се отдалечи от него!

Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.

Той облече проклятието като своя дреха, затова нека влезе като вода във вътрешностите му и като масло в костите му!

A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.

Нека му стане като дреха, с която се покрива, и пояс, с който постоянно се опасва.

Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.

Това е наградата от ГОСПОДА на противниците ми и на онези, които говорят зло против душата ми.

Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.

А Ти, БОЖЕ, Господи, постъпвай с мен според Името Си! Понеже Твоята милост е блага, избави ме,

Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.

защото съм сиромах и окаян и сърцето ми е ранено вътре в мен.

Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.

Преминавам като удължена сянка, отърсен съм като скакалец.

Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.

Коленете ми се олюляват от постене и плътта ми измършавя.

Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.

И аз, аз им станах за присмех; като ме гледат, клатят глава.

Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.

Помогни ми, ГОСПОДИ, Боже мой, спаси ме според милостта Си,

Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,

за да познаят, че това е Твоята ръка, че Ти, ГОСПОДИ, си сторил това.

Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.

Те нека кълнат, а Ти благославяй! Когато станат, нека се посрамят, а Твоят слуга да се зарадва.

Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.

Нека противниците ми се облекат с безчестие и нека се покрият със срама си като с дреха!

Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.

Много ще славя ГОСПОДА с устата си и сред множеството ще Го възхвалявам,

Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,

защото Той стои отдясно на сиромаха, за да го спасява от онези, които осъждат душата му.

Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.