Proverbs 29

Човек, който често е изобличаван, но остава твърдоглав, ще бъде съкрушен внезапно, и то без изцеление.

Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.

Когато праведните се умножават, народът се радва, но когато безбожен управлява, народът стене.

Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.

Човек, който обича мъдростта, радва баща си, а който дружи с блудници, разпилява имота му.

Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.

Царят утвърждава страната чрез правосъдие, а подкупният я съсипва.

Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.

Човек, който ласкае ближния си, простира мрежа пред стъпките му.

Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.

В престъплението на злия има примка, а праведният се радва и се весели.

Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.

Праведният е загрижен за правото на бедните, а безбожният не се грижи да знае.

Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.

Присмивачите подпалват града, а мъдрите отклоняват гнева.

Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.

Ако мъдър човек се съди с безумен човек, той се сърди и се смее, и няма покой.

Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.

Кръвожадните мъже мразят невинния, а праведните се грижат за живота му.

Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.

Безумният изригва цялото си недоволство, а мъдрият накрая го успокоява.

Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.

Владетел, който слуша лъжливи думи, всичките му служители са безбожни.

Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.

Бедният и потисникът се срещат — ГОСПОД дава светлина на очите и на двамата.

Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.

Цар, който съди нищите с истина, престолът му ще бъде утвърден навеки.

Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.

Пръчката и изобличението дават мъдрост, а дете, оставено без грижа, засрамва майка си.

Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.

Когато безбожните се умножават, престъплението се умножава, но праведните ще видят падането им.

Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.

Поправяй сина си, и той ще ти даде спокойствие, ще даде наслада на душата ти.

Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.

Където няма видение, народът се покварява, а блажен онзи, който пази закона.

Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.

Слуга няма да се поправи само с думи, защото разбира, но няма да откликне.

Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.

Виждаш ли човек, прибързан в думите си? Има повече надежда за безумния, отколкото за него.

Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.

Който глези слугата си от детинство, най-накрая той ще стане като син.

Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.

Гневлив човек възбужда препирни и избухлив човек изобилства в престъпление.

Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.

Гордостта на човека ще го унижи, а смиреният ще придобие чест.

Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.

Който е съдружник с крадец, мрази живота си — чува клетвата, но не разкрива.

Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.

Страхът от човека слага примка, но който се уповава на ГОСПОДА, ще бъде в безопасност.

Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.

Мнозина търсят лицето на владетеля, но съдът за човека е от ГОСПОДА.

Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.

Неправедният е мерзост за праведните, а правият в пътя си е мерзост за безбожните.

Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.