Proverbs 19

По-добър е сиромах, който ходи в честността си, отколкото лъжлив в устните си и безумен.

Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.

Не е добре за душата да бъде без знание и който бърза с краката си, се спъва.

Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.

Безумието на човека изкривява пътя му и сърцето му негодува против ГОСПОДА.

Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.

Богатството прибавя много приятели, а сиромахът бива оставен от приятеля си.

Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.

Лъжлив свидетел няма да остане ненаказан и който говори лъжи, няма да избяга.

Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.

Мнозина се подмазват на благородния и всеки е приятел на този, който дава подаръци.

Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.

Сиромаха го мразят всичките му братя, колко повече го отбягват приятелите му! Той тича след тях с умолителни думи, но тях ги няма.

Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.

Който придобива разум, обича душата си; който пази благоразумие, ще намери добро.

Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.

Лъжлив свидетел няма да остане ненаказан и който говори лъжи, ще погине.

Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.

Разкошът не подхожда на безумен, още по-малко — на слуга да властва над князе.

Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.

Благоразумието на човека го прави дълготърпелив и за него е слава да подминава грешки.

Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.

Гневът на царя е като реване на лъв, а благоволението му е като роса на тревата.

Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.

Безумен син е погибел за баща си и препирните на жена са неспирен капчук.

Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.

Къща и богатство са наследство от бащите, но благоразумна жена е от ГОСПОДА.

Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.

Леността хвърля в дълбок сън и нехайна душа ще гладува.

Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.

Който пази заповедта, пази душата си, а който презира пътищата си, ще умре.

Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.

Който оказва милост на сиромаха, заема на ГОСПОДА и Той ще му отплати за благодеянието.

Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.

Наказвай сина си, докато има надежда, но не надигай душата си да го умъртвиш.

Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.

Яростният нека бъде наказан, защото ако го избавиш, ще бъде по-лошо.

Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.

Слушай съвет и приемай наставление, за да станеш мъдър в края си.

Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.

Има много мисли в сърцето на човека, но намерението на ГОСПОДА ще устои.

Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.

Желателно за човека е неговото милосърдие и сиромах е по-добър от лъжец.

Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.

Страхът от ГОСПОДА е за живот и който го има, ще спи наситен и непосетен от зло.

Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.

Ленивият топва ръката си в чинията и дори не я връща обратно към устата си.

Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.

Ако биеш присмивача, простият ще стане внимателен и ако изобличиш благоразумния, той ще придобие знание.

Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.

Който съсипва баща си и прогонва майка си, е син, който нанася срам и позор.

Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.

Престани, сине мой, да слушаш наставление, което отклонява от думите на знанието.

Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.

Негоден свидетел се присмива на правосъдието и устата на безбожните поглъщат грях.

Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.

Присъди се готвят за присмивачите и бой — за гърба на безумния.

Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.