Matthew 15

Тогава при Иисус дойдоха фарисеи и книжници от Ерусалим и казаха:

A v tom přistoupí k Ježíšovi Jeruzalémští zákoníci a farizeové, řkouce:

Защо Твоите ученици престъпват преданието на старейшините, понеже не си мият ръцете, когато ядат хляб?

Proč učedlníci tvoji přestupují ustanovení starších? Nebo neumývají rukou svých, když mají jísti chléb.

А Той в отговор им каза: Защо и вие заради вашето предание престъпвате Божията заповед?

A on odpovídaje, řekl jim: Pročež i vy přestupujete přikázání Boží pro ustanovení vaše?

Защото Бог заповяда: ?Почитай баща си и майка си“; и: ?Който злослови баща или майка, непременно да се умъртви.“

Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.

Но вие казвате: Който каже на баща си или майка си: Това моето, с което би могъл да си помогнеш, е подарено на Бога, –

Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar ode mne obětovaný, tobě prospěje, by pak i neuctil otce svého neb mateře své, bez viny bude.

той да не дава на баща си (или майка си). Така, заради вашето предание, вие осуетихте Божията заповед.

A takž zrušili jste přikázání Boží pro své ustanovení.

Лицемери! Добре е пророкувал Исая за вас, като е казал:

Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka:

?Този народ (се приближава при Мен с устата си и) Ме почита с устните си, но сърцето им се намира далеч от Мен.

Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.

Но напразно Ме почитат, като преподават за поучение човешки заповеди.“

Nadarmoť mne ctí, učíce učení, jenž jsou přikázání lidská.

И като повика множеството, им каза: Слушайте и разбирайте!

A svolav zástup, řekl jim: Slyšte a rozumějte.

Не това, което влиза в устата, осквернява човека; а това, което излиза от устата, то осквернява човека.

Ne to, což vchází v ústa, poskvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poskvrňuje člověka.

Тогава учениците се приближиха и Му казаха: Знаеш ли, че фарисеите се възмутиха, като чуха това слово?

Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se?

А Той в отговор каза: Всяко растение, което не е насадил Моят небесен Отец, ще се изкорени.

A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj nebeský, vykořeněno bude.

Оставете ги, те са слепи водачи на слепци; а ако слепец води слепеца, и двамата ще паднат в ямата.

Nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých, a povede-li slepý slepého, oba v jámu upadnou.

Петър в отговор Му каза: Обясни ни тази притча!

I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství.

А Той каза: И вие ли още не проумявате?

Ježíš pak řekl: Ještě i vy bez rozumu jste?

Не разбирате ли, че всичко, което влиза в устата, минава през корема и се изхожда навън?

Nerozumíte-liž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde a vypouští se ven?

А онова, което излиза от устата, произхожда от сърцето и то осквернява човека.

Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poskvrňují člověka.

Защото от сърцето произхождат зли помисли, убийства, прелюбодеяния, блудства, кражби, лъжесвидетелства, хули.

Z srdceť zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání.

Тези са нещата, които оскверняват човека; а да яде с неизмити ръце, това не го осквернява.

Tyť jsou věci poskvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť neposkvrňuje člověka.

И като излезе оттам, Иисус се оттегли в областта на Тир и Сидон.

A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských.

И ето, една ханаанка излезе от онези места и извика, като казваше: Смили се за мен, Господи, Сине Давидов! Дъщеря ми е лошо обсебена от демон.

A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala za ním, řkuci: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství.

Но Той не й отговори нито дума. Учениците дойдоха и Му се молеха, като казаха: Отпрати я, защото вика след нас.

Kterýžto neodpověděl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Propusť ji, neboť volá za námi.

А Той в отговор каза: Аз не съм изпратен при други, освен при загубените овце от израилевия дом.

On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského.

А тя дойде, кланяше Му се и казваше: Господи, помогни ми!

Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi.

Той в отговор каза: Не е хубаво да се вземе хлябът на децата и да се хвърли на кученцата.

On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.

А тя каза: Да, Господи, но и кученцата ядат от трохите, които падат от трапезата на господарите им!

A ona řekla: Takť jest, Pane. Avšak štěňata jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich.

Тогава Иисус в отговор й каза: О, жено, голяма е твоята вяра; нека ти бъде, както искаш. И от онзи час дъщеря й оздравя.

Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu.

И като замина оттам, Иисус дойде при Галилейското езеро и се качи на хълма, и седеше там.

A odšed odtud Ježíš, šel podle moře Galilejského, a vstoupiv na horu, posadil se tam.

И дойдоха при Него големи множества, които имаха със себе си куци, слепи, неми, недъгави и много други, и ги сложиха пред краката Му, и Той ги изцели.

I přišli k němu zástupové mnozí, majíce s sebou kulhavé, slepé, němé, polámané a jiné mnohé. I kladli je k nohám Ježíšovým, a on uzdravil je,

А множеството се чудеше, като гледаше неми да говорят, недъгави оздравели, куци да ходят и слепи да гледат. И прославиха Израилевия Бог.

Takže se zástupové divili, vidouce, ano němí mluví, polámaní zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. I velebili Boha Izraelského.

А Иисус повика учениците Си и каза: Жал Ми е за множеството, защото три дни вече останаха с Мен и нямат какво да ядат; а не искам да ги разпусна гладни, да не би да им прималее по пътя.

Ježíš pak svolav učedlníky své, řekl: Líto mi zástupu, ješto již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli; a rozpustiti jich lačných nechci, aby nezhynuli na cestě.

Учениците Му казаха: Откъде в тази пустош толкова хляб, че да нахраним такова голямо множество?

I řekli mu učedlníci jeho: I kde bychom vzali tolik chleba na této poušti, abychom takový zástup nasytili?

Иисус им каза: Колко хляба имате? А те казаха: Седем, и малко рибки.

I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm a málo rybiček.

Тогава заповяда на множествата да насядат на земята.

I rozkázal zástupům, aby se posadili na zemi.

И като взе седемте хляба и рибите, благодари и разчупи, и даде на учениците, а учениците – на множествата.

A vzav těch sedm chlebů a ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, a učedlníci zástupu.

И ядоха всички и се наситиха; и вдигнаха останалите къшеи – седем пълни кошници.

I jedli všickni a nasyceni jsou. A sebrali, což zbylo drobtů, sedm košů plných.

А онези, които ядоха, бяха четири хиляди мъже, освен жени и деца.

Bylo pak těch, kteříž jedli, čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.

И като разпусна множествата, влезе в кораба и дойде в областта на Магадан.

A rozpustiv zástupy, vstoupil na lodí. I přišel do krajiny Magdala.