Ezekiel 22

И ГОСПОДНОТО слово беше към мен и каза:

Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

И ти, сине човешки, ще съдиш ли, ще съдиш ли града на кръвопролитието? Тогава извести му всичките му мерзости.

Ty pak synu člověčí, zastával-li bys, zastával-liž bys toho města vražedlného? Raději mu oznam všecky ohavnosti jeho,

И кажи: Така казва Господ БОГ: О граде, който проливаш кръв сред себе си, за да дойде времето ти, и правиш идоли против себе си, за да се оскверняваш!

A rci: Takto praví Panovník Hospodin: Přicházíť čas města toho, jenž prolévá krev u prostřed sebe, a dělá ukydané bohy proti sobě, aby se poškvrňovalo.

Ти стана виновен за кръвта, която проля, и се оскверни с идолите, които направи; приближи дните си и докара годините си; затова те направих за присмех на народите и за подигравка на всичките страни.

Ty krví svou, kterouž jsi prolilo, zavinivší, a ukydanými bohy svými, jichž jsi nadělalo, sebe poškvrnivší, to jsi způsobilo, že se přiblížili dnové tvoji, a přišlo jsi k letům svým. Protož vydám tě v pohanění národům, a ku posměchu všechněm zemím.

Близките и далечните от теб ще ти се подиграят — ти който си с опетнено име и изобилстваш с объркване.

Blízké i daleké od tebe budou se tobě posmívati, ó zlopověstné a různic plné.

Ето, израилевите първенци бяха в теб, всеки според силата си, за да проливат кръв.

Aj, knížata Izraelská jeden každý vší silou na to se vydali, aby krev v tobě prolévali.

В теб презираха баща и майка, сред теб вършеха насилие над чужденеца, в теб угнетяваха сираче и вдовица.

Otce i matku zlehčují v tobě, pohostinnému činí nátisk u prostřed tebe, sirotka a vdovu utiskují v tobě.

Ти презря светите Ми неща и оскверни съботите Ми.

Svatými věcmi mými zhrdáš, a sobot mých poškvrňuješ.

Мъже клеветници бяха в теб, за да проливат кръв, в теб ядоха по планините, сред теб вършиха позорни неща.

Utrhači jsou v tobě, aby prolévali krev, a na horách jídají v tobě; nešlechetnost páší u prostřed tebe.

В теб откриваха бащината голота, в теб насилваха жена, отделена в нечистотата й.

Nahotu otce syn odkrývá v tobě, a nečisté v oddělení ponižují v tobě.

В теб един извърши гнусота с жената на ближния си, друг оскверни позорно снаха си, а друг насили сестра си, дъщеря на баща си.

Jiný pak s ženou bližního svého páše ohavnost, a jiný s nevěstou svou poškvrňuje se nešlechetností, a jiný sestry své, dcery otce svého, ponižuje v tobě.

В теб вземаха подкупи, за да проливат кръв, ти вземаше лихва и печалба и онеправдаваше ближните си с насилие, а Мен забрави, заявява Господ БОГ.

Dar berou v tobě, aby krev prolili; lichvu a úrok béřeš, a zisku hledáš s útiskem bližního svého, na mne se pak zapomínáš, dí Panovník Hospodin.

Ето, затова плеснах с ръце заради онеправдаването, което си вършил, и заради кръвопролитието, което е сред теб.

Protož aj, já tleskl jsem rukama svýma nad ziskem tvým, jehož dobýváš, i nad tou krví, kteráž byla u prostřed tebe.

Ще устои ли сърцето ти или ще имат ли сила ръцете ти в дните, когато Аз ще се разправя с теб? Аз, ГОСПОД, изговорих това, и ще го извърша.

Zdali ostojí srdce tvé? Zdaž odolají ruce tvé dnům, v nichž já budu zacházeti s tebou? Já Hospodin mluvil jsem i učiním.

Ще те разпръсна между народите и ще те разсея по страните, и ще изчистя напълно нечистотата ти от теб.

Nebo rozptýlím tě mezi pohany, a rozženu tě po krajinách, a do konce vyprázdním nečistotu tvou z tebe.

И самият ти ще се оскверниш пред очите на народите и ще познаеш, че Аз съм ГОСПОД.

A zavrženo jsuc před očima pohanů, poznáš, že já jsem Hospodin.

И ГОСПОДНОТО слово беше към мен и каза:

Potom stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

Сине човешки, израилевият дом ми стана шлака. Те всички са мед и калай, желязо и олово в пещта; станаха шлака от сребро.

Synu člověčí, obrátili se mi dům Izraelský v trůsku, všickni napořád jsou měď, cín, železo a olovo u prostřed peci, trůsky stříbra jsou.

Затова, така казва Господ БОГ: Понеже вие всички станахте шлака, затова, ето, Аз ще ви събера сред Ерусалим.

Pročež takto praví Panovník Hospodin: Proto že jste vy všickni obrátili se v trůsky, protož aj, já shromáždím vás do Jeruzaléma.

Както се събират сребро и мед, и желязо, и олово, и калай сред пещта, за да се раздуха върху тях огън и да се стопят, така ще ви събера в гнева Си и в яростта Си, и ще ви сложа там, и ще ви стопя.

Jakž se shromažďuje stříbro a měď, železo, olovo i cín do prostřed peci, k rozdmýchání ohně vůkol něho a k rozpouštění: tak shromáždím v hněvě a v prchlivosti své, a slože, rozpouštěti vás budu.

И ще ви събера и ще духна върху вас с огъня на яростта Си, и ще се стопите сред него.

Sberu vás, pravím, a rozdmýchám okolo vás oheň prchlivosti své, i rozpustíte se u prostřed města.

Както се топи сребро в пещта, така ще се стопите вие сред него; и ще познаете, че Аз, ГОСПОД, излях яростта Си върху вас.

Jakž se stříbro rozpouští v peci, tak se rozpustíte u prostřed něho, i zvíte, že já Hospodin vylil jsem prchlivost svou na vás.

И ГОСПОДНОТО слово беше към мен и каза:

Ještě stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

Сине човешки, кажи й: Ти си земя, която не се е очистила и върху която не е валял дъжд в деня на негодуванието.

Synu člověčí, rci: Ty země jsi nečistá, nebudeš deštěm svlažena v den rozhněvání.

Заговор на пророците й има сред нея, като ревящ лъв, който лови плячка, поглъщат души, вземат богатства и скъпоценности, умножиха вдовиците сред нея.

Spiknutí proroků jejích u prostřed ní, jsou podobni lvu řvoucímu, uchvacujícímu loupež, duše žerou, bohatství a věci drahé berou, a činí mnoho vdov u prostřed ní.

Свещениците й насилиха закона Ми и оскверниха светите Ми неща, не различиха между свято и несвято и не показаха на хората разликата между нечисто и чисто, и криеха очите си от съботите Ми; и Аз бях осквернен сред тях.

Kněží její natahují zákona mého, a svaté věci mé poškvrňují, mezi svatým a poškvrněným rozdílu nečiní, a mezi nečistým a čistým nerozeznávají. Nadto od sobot mých skrývají oči své, tak že zlehčován bývám mezi nimi.

Първенците й сред нея са като вълци, които ловят плячка, за да проливат кръв, за да погубват души, за да печелят неправедно.

Knížata její u prostřed ní jsou jako vlci uchvacující loupež, vylévajíce krev, hubíce duše, aby sháněli mrzký zisk.

А пророците й им замазваха всичко с кал, като виждаха празни видения и им пророкуваха лъжи, и казваха: Така казва Господ БОГ! — а ГОСПОД не беше говорил.

Proroci pak jejich obmítají jim vápnem ničemným, předpovídají marné věci, a hádají jim lež, říkajíce: Takto praví Panovník Hospodin, ješto Hospodin nemluvil.

Народът на земята упражняваше насилие и грабеше грабеж, и угнетяваше сиромаха и бедния, и притесняваше несправедливо чужденеца.

Lid této země činí nátisk, a cizí věci mocí béře, chudému a nuznému ubližují, a pohostinného utiskují nespravedlivě.

И потърсих между тях мъж, който би затворил оградата и би застанал в пролома пред Мен заради земята, за да не я погубя, но не намерих.

Hledaje pak někoho z nich, kterýž by udělal hradbu, a postavil se v mezeře před tváří mou za tuto zemi, abych jí nezkazil, žádného nenacházím.

И излях върху тях негодуванието Си, довърших ги с огъня на яростта Си, въздадох пътищата им върху главите им, заявява Господ БОГ.

Protož vyleji na ně rozhněvání své, ohněm prchlivosti své konec jim učiním, cestu jejich jim na hlavu obrátím, praví Panovník Hospodin.