Amos 6

Горко на безгрижните в Сион и на сигурните на хълма Самария, на първенците на първия от народите, при които идва израилевият дом!

Běda pokoj majícím na Sionu, a doufajícím v horu Samařskou, kteréžto hory jsou slovoutné mimo jiné u těch národů, k nimž se scházejí dům Izraelský.

Преминете в Халне и вижте; и идете оттам в големия Емат и слезте в Гет филистимски — те по-добри ли са от тези царства? Или областта им е по-голяма от вашата област?

Projděte až do Chalne, a odtud jděte do Emat veliké, a sstupte do Gát Filistinských, a shlédněte, jsou-li která království lepší nežli tato? Jest-li větší jejich kraj nežli kraj váš?

Вие, които отдалечавате злия ден и доближавате седалището на насилието,

Kteříž smyslíte, že jest daleko den bídy, a přistavujete stolici nátisku.

които лежите на кревати от слонова кост и се изтягате на леглата си, и ядете угоените от стадото и телетата отсред обора,

Kteříž léhají na ložcích slonových, a rozkošně sobě počínají na postelích svých, kteříž jídají berany z stáda a telata nejtučnější,

които фантазирате под звука на арфата и като Давид си измисляте музикални инструменти,

Přizpěvujíce k loutně jako David, vymýšlejíce sobě nástroje muzické.

които пиете вино с паници и се мажете с най-добрите масла, а не скърбите за бедствието на Йосиф —

Kteříž pijí z bání vinných, a drahými mastmi se maží, aniž jsou čitelni bolesti pro potření Jozefovo.

и затова сега ще отидат в плен с първите пленени и шумните празненства на изтягащите се ще се прекратят.

Pročež jižť půjdou v zajetí v prvním houfu stěhujících se, a tak nastane žalost těm, kteříž sobě rozkošně počínají.

Господ БОГ се закле в Себе Си, заявява ГОСПОД, Бог на Войнствата: Аз се отвращавам от надменността на Яков и мразя дворците му и ще предам града и всичко, което го изпълва.

Přisáhl Panovník Hospodin skrze sebe samého, dí Hospodin Bůh zástupů: V ohavnosti mám pýchu Jákobovu, i paláců jeho nenávidím, pročež vydám město i vše, což v něm jest.

И десет души ако останат в една къща, ще умрат.

I stane se, že pozůstane-li deset osob v domě jednom, i ti zemrou.

И когато чичото на умрелия и онзи, който ще го гори, го вдигне да изнесе костите от къщата, ако каже на онзи, който е по-навътре в къщата: Има ли още някой с теб? — и той отговори: Няма. — тогава ще каже: Мълчи, за да не се споменава Името на ГОСПОДА!

A vezme někoho strýc jeho, aneb ten, kterýž mu strojí pohřeb, aby vynesl kosti z domu, a dí tomu, kdož jest v pokoji domu: Jest-liž ještě s tebou kdo? I dí: Není žádného. I řekne: Mlč, proto že nepřipomínali jména Hospodinova.

Защото, ето, ГОСПОД заповядва, и голямата къща ще бъде разбита на парчета, а малката къща — на трески.

Nebo aj, Hospodin přikáže, a bíti bude na dům veliký přívaly, a na dům menší rozsedlinami.

Ще тичат ли коне по скала? Ще оре ли някой там с волове? А вие обърнахте правосъдието в жлъчка и плода на правдата — в пелин,

Zdaliž koni běžeti mohou po skále? Zdaliž ji kdo orati může voly? Nebo jste proměnili soud v jed, a ovoce spravedlnosti v pelynek,

вие, които се радвате на нищожното, които казвате: Не си ли придобихме могъщество със силата си?

Vy, kteříž se veselíte, ano není z čeho, říkajíce: Zdaliž jsme svou silou nevzali sobě rohů?

Защото, ето, Аз ще надигна против вас народ, доме израилев, заявява ГОСПОД, Бог на Войнствата, и те ще ви притиснат от прохода на Емат до потока на равнината.

Ale aj, já vzbudím proti vám, ó dome Izraelský, praví Hospodin Bůh zástupů, národ, kterýž vás ssouží, odtud, kudy se jde do Emat, až do potoka roviny.